Jak se liší bílé a červené krvinky
Na rozdíl od červených krvinek, které zajišťují v lidském těle přenos kyslíku, bílé krvinky aktivně bojují proti patogenům, jako jsou bakterie, viry, paraziti či houby, ale i nádorové buňky. Červených krvinek máme mnohem více, a to v poměru 600:1.
Typy bílých krvinek a jejich funkce
Existuje mnoho typů bílých krvinek, pro člověka jsou nejdůležitější tzv. fagocytární, tedy pohlcující buňky, které slouží jako obrana proti choroboplodným zárodkům. Dalším důležitým typem bílých krvinek jsou tzv. lymfocyty, které vyhledávají a usmrcují patogenní organismy či nádorové buňky. Známý je především termín T-lymfocyty, které jsou zodpovědné za regulaci imunitní odpovědi a přímou likvidaci infikovaných buněk. Když je tělo napadeno virem nebo jiným patogenem, T-lymfocyty aktivně zasahují. Bez nich by se nedokázalo efektivně bránit proti vážným infekcím nebo nádorovým buňkám. Jsou také důležité pro imunitní paměť – když jednou rozpoznají určitý virus nebo bakterii, pamatují si ho a při dalším setkání dokáží rychleji reagovat. Za zmínku stojí také například bazofily, které uvolňují histamin během alergických reakcí.
Když bílé krvinky nefungují…
Počet bílých krvinek v těle se může dynamicky měnit v závislosti na infekcích, zánětech, stresu nebo dalších stavech. Pokud bílé krvinky nefungují tak, jak mají (jsou nadměrně aktivní nebo je jich příliš málo), může to vyvolat závažná autoimunitní onemocnění, jako je:
- Leukocytóza, tedy zvýšený počet bílých krvinek, často jako reakce na infekci. Může však také signalizovat závažnější stavy, např. leukémii.
- Leukopenie, tedy snížený počet bílých krvinek, což může oslabit imunitní odpověď těla. Bývá způsobena chemoterapiemi, infekcí, autoimunitním onemocněním nebo vrozenými poruchami kostní dřeně.
- Leukémie, tedy rakovina bílých krvinek, která vede k jejich nekontrolovatelné proliferaci (= růstu a množení).
- Autoimunitní onemocnění – v některých případech může imunitní systém, včetně bílých krvinek, chybně napadnout vlastní buňky těla. Mezi běžné autoimunitní poruchy patří revmatoidní artritida.
Diagnostika, vyšetření a léčba
Vyšetření počtu bílých krvinek a jejich jednotlivých typů se provádí pomocí krevního obrazu. Tímto testem můžeme zjistit, zda je počet bílých krvinek v normálním rozmezí. V případě abnormálního počtu bílých krvinek lékař často nařídí další vyšetření, např. biopsii kostní dřeně, imunologické testy či genetické testy. Léčba onemocnění spojených s bílými krvinkami závisí na konkrétní diagnóze. Mezi nejčastější možnosti léčby patří podávání antibiotik k léčbě bakteriálních infekcí. V případě závažnějšího onemocnění pak chemoterapie a radioterapie (při léčbě leukémie nebo lymfomů), imunosupresiva (k potlačení nadměrné imunitní odpovědi), transplantace kostní dřeně či kmenových buněk.
Jak můžeme sami o bílé krvinky pečovat?
Zdravým životním stylem! Základem je zdravá strava bohatá na vitamíny a minerály (především vitamín C a D), antioxidanty (borůvky, špenát, ořechy) a bílkoviny (z masa, ryb, vajec nebo rostlinných zdrojů), hydratace (tedy dostatečný pitný režim nejlépe s čistou vodou), užívání probiotik (v jogurtu, kefíru, kvašené zelenině či jako doplňky stravy), dále pravidelný pohyb (ideální je chůze, plavání nebo jízda na kole, které pomáhají podporovat cirkulaci a produkci bílých krvinek), dostatečný spánek (nedostatek spánku může snížit produkci bílých krvinek, což zhoršuje schopnost těla bojovat proti infekcím), snížení stresu, vyhýbání se škodlivým látkám (kouření a alkohol). V neposlední řadě je to doporučené očkování, které připravuje imunitní systém na boj proti konkrétním nemocem, což podporuje efektivní funkci bílých krvinek při identifikaci a ničení patogenů.
Autor: Petra Škeříková, redaktorka portálu Zdraví jako vášeň
