Psychologie

Aby se nám idylka zimní procházky a setkání s přáteli brzy nezměnila na nepříjemný zážitek s promrzlým tělem, třesem a koncertní etudou našich klepajících zubů, musíme dobře přemýšlet u oblékání, možná i krátce před ním.

Malé slečny i páni kluci ze všeho nejvíc chtějí už být dospělí. Pokud otázku „kdy už budu velký?“ slýcháte pravidelně, je čas zamyslet se nad tím, jak jim trochu té dospělácké zodpovědnosti dopřát. Skvěle může děti motivovat například novoroční předsevzetí…

Dříve než odbily poslední vteřiny starého roku a vy jste pozvedli sklenku perlivého sektu na zdraví a štěstí tomu novému, vás jistě napadlo, s jakými předsevzetími ten magický krok přes půlnoční hranici udělat.

Práce až nad hlavu, málo volného času, přílišné nároky na sebe sama. Pocit, že je toho na vás moc a nutně potřebujete zvolnit. Poznáváte se? Pak je třeba s tím něco udělat dřív, než bude pozdě. Frustrace a nedostatek odpočinku mohou vést až k syndromu vyhoření.

Onkologická onemocnění v současné době sužují velké množství lidí. Když se řekne „psychoonkologie“, mnohým se vybaví především péče o člověka, který se právě od lékaře dozvěděl tíživou zprávu. Psychoonkologie ale dokáže nabídnout mnohem více v oblasti prevence a zlepšení šancí na uzdravení.

Máte mobilní telefon stále v ruce nebo v kapse? Leží vám v noci na nočním stolku, během večeře „sjíždíte“ Facebook a kontrolujete každých pět minut, zda vám nepřišla nová zpráva? Pak máte možná problém, který ohrožuje nejen vás, ale i vztahy s vašimi blízkými.

Alzheimerova choroba v České republice, podobně jako v západní Evuropě, sílí. Její výskyt se z roku na rok zvyšuje a předpoklad, že bude růst dál, je se stárnutím populace, více než jistý.

Chcete vylepšit svou fyzickou kondici? Shodit nějaké kilo? Vyzkoušejte „sauvakävely“. Teď asi nejspíš trochu tápete, ale když přidáme výraz nordic walking, nebo v českém překladu severská chůze, už jste nejspíš doma.

Deprese vás dokáže okrást o radost ze života. Pocity beznaděje, bezvýchodného smutku a prázdnoty zažívají častěji ženy než muži a nezáleží přitom na věku, vzdělání ani na profesi.

Před sto lety spali lidé až o hodinu a půl déle než my. A také kvalitněji. Stres, nepravidelný životní režim a špatné podmínky na spaní vedou k tomu, že téměř dvacet procent dnešní populace trápí poruchy spánku. Přitom kvalita spánku přímo ovlivňuje naše zdraví i psychickou pohodu.