OBÁVANÉ NEMOCI
S přisátím klíštěte si často spojujeme některé nemoci. Klíšťová encefalitida jako velmi obávaná infekční nemoc s těžkými zdravotními následky, která nemusí vždy nutně souviset s klíšťaty, je ale dnes poměrně dobře kontrolována díky systému očkování.
Další mediálně velmi známou a právem obávanou nemocí spojenou s přisátím klíšťat, která přináší mnoho komplikací, je Lymská borelióza. I když výzkum prevence tohoto onemocnění v poslední době pokročil, vakcíny na toto onemocnění jsou ještě hudbou budoucnosti. Jsou to ale jediná rizika, která nám při zanedbání ochrany oděvů a kůže repelenty a nedostatečné vizuální kontrole hrozí?
NOVÉ RIZIKO
Napadlo by vás, že po přisátí klíštěte se u vás může projevit alergie?
Vědci z Kanady, USA a Evropy nyní intenzivně zkoumají a dokumentují právě tuto možnost. Jde o zvláštní formu potravinové alergie, která je získaná, a to bez vědomí daného člověka a bez jakékoli souvislosti s požitím daného alergenu. První lékařský popis diagnózy byl potvrzen teprve v roku 2009.
Jedná se o Syndrom alfa-gal (AGS)1, typ potravinové alergie na masné výrobky. Alergické reakce na alfa-gal se mohou pohybovat od mírných až po život ohrožujících (anafylaxe) a typicky se objevují asi dvě až šest hodin po požití masa ze savců nebo dalších produktů z nich vyrobených. Samotný vznik a průběh ještě nejsou přesně popsány, ale zarážející je právě přenos bez konzumace nebo kontaktu se samotným masem, případně masnými výrobky.
ALFA-GAL V USA A V EVROPĚ
V současné době není toto onemocnění zachyceno v České republice. Avšak to, že přisátí klíštěte může způsobit alergii na maso, bylo zjištěno teprve nedávno. Syndrom alfa-gal (AGS) byl popsán až v roce 2009 a stále zde zůstává celá řada proměnných. Patogeneze této potravinové alergie není ještě zcela objasněna.
V USA bylo od roku 2010 do roku 2022 hlášeno na 110 000 případů AGS, mnohem více jich však pravděpodobně nebylo diagnostikováno anebo nebylo hlášeno. To jsou poměrně vysoká čísla odrážející závažnost problému.
V Evropě zatím chybí o této diagnóze souhrnná data, ale podle vedoucího Laboratoře molekulární biologie klíšťat v Biologickém centru AV ČR Mgr. Jana Pernera, Ph.D., zatím nebylo onemocnění zachyceno v České republice. Vážně jej ale brát musíme, protože přibývá už i několik reportů o nákaze ze Švédska2: „U amerických klíšťat je přenos AGS jasně prokazatelný, ta tuzemská – Ixodes ricinus (klíště obecné) a Dermacentor reticulatus (piják lužní) se zatím jako silní přenašeči nejeví. Přesto však bez klinických dat, která dosud nejsou k dispozici, nelze dělat ucelené závěry.“
CO JE SYNDROM ALFA-GAL?
Onemocnění je spojeno s kousnutím klíštěte. Nejčastějším původcem je klíště americké (Amblyomma americanum), které se vyskytuje převážně na jihu USA a v Mexiku. Potenciálním zdrojem nákazy však můžou být i jiné, v Evropě endemické druhy klíšťat. Klíště po přisátí na hostitele vstříkne do jeho krevního oběhu molekuly disacharidu galaktóza-α-1,3-galaktózy (označované jako αGal či alfa-gal), což poté vede k vytvoření protilátek. Vzhledem k tomu, že tato molekula je přítomna na povrchu buněk většiny savců (kromě člověka a některých primátů), tedy i krav, prasat, jehňat nebo koz, může se u postižených jedinců po konzumaci těchto živočišných produktů (masné či mléčné výrobky, potraviny připravené ze želatiny, léčiva a podobně) rozvinout alergická reakce.
PŘÍZNAKY, DIAGNOSTIKA A LÉČBA
Příznaky AGS mohou zahrnovat výsev kopřivky, otok rtů, jazyka, hrdla nebo očních víček, dále kašel, potíže s dýcháním, pálení žáhy, nevolnost nebo zvracení, bolest břicha, průjem, ale také pokles krevního tlaku.
Na diagnózu AGS je třeba myslet u jedinců, u kterých se projeví opožděná alergická reakce na červené maso nebo jiné živočišné produkty a krevní testy následně odhalí protilátku proti molekule disacharidu alfa-gal. Mírné příznaky této alergie lze obvykle zaléčit léky proti alergiím antihistaminiky. Závažnější reakce vyžadují aplikaci intramuskulární injekce adrenalinu (EPIPEN) a případně hospitalizaci na jednotce intenzivní péče. Pacientům s diagnózou AGS je poté předepsán adrenalinový autoinjektor pro případ rozvoje další alergické reakce.
Nutným protiopatřením u jedince s AGS je zcela vyřadit maso savců (jako je hovězí, vepřové nebo jehněčí) a také živočišné produkty (kravské mléko, sýr nebo želatina) a do budoucna se vyvarovat dalšího kontaktu s klíštětem.
Rizikové mohou být i některé užívané léky – antikoagulancia (například heparin) či některé protinádorové léky (například cetuximab).
Klíšťata jsou běžnou součástí naší přírody a není nutné se jich zbytečně bát. Čím dál tím více však bude platit důraz na očkování, ochranu kůže, oděvů a obuvi repelenty a důslednou kontrolu nejen u sebe, ale hlavně u dětí.
1 Mollah F., Zacharek M. A., Benjamin M. R. What is alpha-gal syndrome? JAMA 2024; 331 (1): 86, doi: 10.1001/jama.2023.23097.
2 Apostolovic D., Grundström J., Perusko M. et al. Course of IgE to α-Gal in a Swedish population of α-Gal syndrome patients. Clin Transl Allergy 2021; 11 (10):
