Dnes opět píšu, ale je to jiné, a to hned ve dvou ohledech. Zaprvé píšu naposledy a zadruhé chci zhodnotit celé dlouhé období programu „Změním se“, které jsem na počátku považovala za tolik jiné, než byl můj běžný život. Bylo to období plné novinek a opravdových změn. To, co mě na počátku vyvádělo z míry a někdy i šokovalo, je nyní můj naprosto běžný život. Život s rituály tak samozřejmými, že si už ani nedokážu představit, že to bylo dříve úplně jinak.
Když jsem se dozvěděla o programu „Změním se“, nevěnovala jsem tomu příliš pozornosti. Nejspíš jedna z dalších zázračných diet, pomyslela jsem si. Když jsem si však zjistila podrobnosti, zaujalo mě to. To by stálo zkoušku! Žádné naděje jsem si však nedělala, ani jsem neměla žádná zvláštní očekávání. Školní rok se chýlil ke konci a já byla neskutečně unavená z péče o děti. Necítila jsem se vůbec dobře, fyzicky ani psychicky. I když jsem měla minimální očekávání, v motivačním dopise jsem si přesto musela stanovit nějaké cíle. Chtěla jsem zhubnout, chtěla jsem se líbit sama sobě. Ale hlavně jsem se chtěla cítit lépe fyzicky i psychicky.
Začalo to jídlem. Před začátkem letních prázdnin proběhla druhá schůzka, na které jsem se dozvěděla, jak na tom jsem a jak si mám upravit jídelníček. A že mám přidat pohyb. Zdálo se, že to bude peklo. Navíc jsme měli těsně před letní dovolenou. Týden v karavanu, tradiční instantní a plechovkové zásoby nachystány, a teď tohle. Stravování v restauraci? Při nabídce českých a moravských autokempů čítající vždy kolem deseti variací všeho smaženého bych si moc nepomohla. Musím na to jinak! Bez vaření se to neobejde. Skočili jsme na trh, koupili zeleninku, manžel u řezníka kousek čerstvého libového masa. Z bio krámku jsem přinesla rýži, bulgur a kuskus. Jídlo bylo velmi chutné, celkem levné, najedla se celá rodina a ani to nezabralo nějak moc času. Aha, tak ono to jde. A od té doby to už jinak neděláme. Přidali jsme svačinky a do jídla vnesli pravidelnost. Cítíme se lépe, máme víc energie, a navíc ještě ušetříme.
A co pohyb? Na naše cesty jsme začali brát kola a místo ježdění autem prozkoumáváme nyní okolí po cyklostezkách. Přidali jsme také dlouhé celodenní túry. Navíc jsem v naší obci objevila cvičení HEAT a postupně se mi podařilo zapojit do něj manžela a nakonec i děti. Zjistila jsem, že to vždycky nějak jde. Jen máme zažité chybné návyky a rituály, které z lenosti nebo z obavy z neúspěchu nechceme měnit. Když se nám ale podaří změnit několik drobností, v součtu to může změnit celý život.
No a jak jsem dopadla? Shodila jsem nenásilně 14 kg, a to nehladovím, naopak jím víc. Většina z toho byl tuk, z 29 kg tuku jsem shodila na 17,7 kg. Obvod pasu se zmenšil z 96 cm na 83 cm. Cítím se perfektně, mám spoustu energie a jsem se sebou spokojená. Všichni mi říkají, jak mi to sluší, takže mám větší sebevědomí. Je mi jedním slovem báječně. Všechny návyky jsem si naprosto zautomatizovala a přenesla i na rodinu a okolí. Protože se nejedná o nepohodlnou změnu, nečiní nám problém v ní setrvat.
Děkuji celému týmu Centra Petra Havlíčka a také ZP MV ČR, která projekt financovala a umožnila mi zúčastnit se. V neposlední řadě chci poděkovat rodině, která do toho šla se mnou a byla mi velkou oporou. Zkuste to taky a uvidíte, že se ta trocha úsilí bohatě vrátí.
S úctou, Jitka
Jitčiny výsledné změny:
- Vstupní váha: 81,2 kg
- Vstupní podíl tuku: 29 kg
- Váha po proměně: 67,5 kg
- Podíl tuku po proměně: 17,7 kg
