Samoléčba v rodině je samozřejmě metodou první volby, zejména u respiračních infekcí, které se projevují jen mírnými příznaky. Začneme s ní pokud možno hned, jak je zaznamenáme.
Typickým případem pro samoléčbu v domácím prostředí jsou virové infekce dýchacích cest. U dětí budou příznaky patrné rychleji, u dospělých často dochází až k pozdějšímu rozvoji příznaků, protože jsou odolnější a mají robustnější imunitu.
VAROVNÉ PŘÍZNAKY
Před plným rozvinutím nemoci můžeme velmi prakticky a účinně zasáhnout, pokud si povšimneme několika raných příznaků toho, že se nemoc u našeho dítěte, u nás nebo blízké osoby rozvíjí:
- U virových infekcí nosní dutiny dochází ještě před plným rozvinutím rýmy k pálení v oblasti nosní dutiny. Důvodem je reaktivní zánět nosní sliznice a dutin. Pálení působí diskomfort nebo nervozitu a u dětí předškolního věku je proto často provází zlobení nebo plačtivost.
- Dalším raným příznakem je bolest v hrdle. Je způsobená mobilizací lymfatické tkáně a také zánětem sliznice dutiny ústní. Postižení dutiny ústní podráždí poměrně bohatou inervaci v oblasti hrdla a bolest je důsledkem, který u lehčích infekcí může rychle odeznít.
- Postupně se přidává další příznak, tzv. „plný nos“, neprůchodnost horních dýchacích cest. Špatně se nám dýchá, většinou používáme dýchání ústy.
- Prakticky do pár desítek minut se spouští rýma, zpočátku vždy vodová a řídká. Po uplynutí pár hodin již může být méně průsvitná a podle typu infekce bude buď bělavá (buňky našeho imunitního systému a odumřelé viry), nebo bude žlutavě zbarvená až nazelenalá, zejména v dalších dnech, kdy již z těla odchází odumřelé bakteriální buňky a odumřelé buňky sliznice i buňky našeho imunitního systému.
- Je-li dítě menší nebo je-li infekce agresivnější, lze si všimnout i celkových příznaků. Pocitu chladu a tzv. „skelných očí“ – hodně slzících a více lesklých oči dětí, kterým nastupuje infekce a postihuje i oční spojivky.
- Dalším velmi častým příznakem je třesavka, tzn. rychlé drobné záchvěvy svalstva, které tělu vyrobí rychlé teplo a které jsou důsledkem přenastavení termostatu v mozku vlivem toxinů uvolněných v procesu infekce.
- Podobně významným příznakem je nárůst teploty až horečky, kterou do zhruba 38,5 °C považujeme za žádoucí jev boje našeho organismu s infekcí, naopak nad touto hranicí už usilujeme o modifikaci antipyretiky.
- Již méně pravidelnými příznaky počínající infekce jsou bolest hlavy a kloubů, bolest dutin, bolesti na hrudi nebo celková schvácenost. Pozor: Jejich intenzita spíše nasvědčuje, že jde o vážnější infekci.
- Teprve s odstupem mnoha hodin se přidává kašel, nejdříve suchý a dráždivý, poté se mění na vlhký, produktivní kašel.
RANÁ INTERVENCE ONEMOCNĚNÍ
Klíčem k úspěšné samoléčbě respiračních infekcí je včasnost intervence. Všímejme si u dětí nezvyklé nervozity, zlobivosti, u starších dětí odmlouvání, ironie a celkového rozladění. Pokud k tomu zjistíte, že třeba zmokly, neměly dostatečné oblečení nebo strávily den v obuvi, která viděla každou louži na cestě do školy, s léčbou neváhejte.
- Jedním ze základních režimových opatření je klid na lůžku. Děti pošlete do postele hned po zjištění příznaků, můžou se dívat na filmy a televizi, ale nedovolte jim si aktivně hrát, zejména počítačové hry s velkou mírou stresu.
- Dalším aktivním krokem je konzumace teplých tekutin. Čaje, teplá voda s medem a citronem, teplá polévka.
- Energii doplníme primárně teplými netučnými kašovitými jídly, ideální jsou sladké kaše dle stravovacích preferencí.
- Vysokou dávku vitaminu C zajistíme jednak citronem do čajů, jednak klidně čerstvou ovocnou šťávou nebo v podobě smoothie. Nebojme se ani doplňků stravy s vitaminy a minerály. Například zinek zvyšuje účinnost vitaminu C v těle.
- Bolest v krku tlumíme pastilkami dle preferencí, ale také se neváhejte poradit s lékárníkem o intenzivnější léčbě spreji do krku nebo pastilkami s dezinfekčními látkami.
- Každé terapeutické nosní kapky by se měly podávat až po tzv. „nosní hygieně“, tedy vypláchnutí nosní dutiny sprejem s mořskou vodou nebo minerálkou a důkladném vysmrkání. Tímto krokem zvýšíme účinnost jakýchkoli kapek proti rýmě a zároveň zlepšíme jejich průchodnost co nejdále do nosohltanu.
- Sirupy proti teplotě podávejte dětem až při zvýšené teplotě.
- Sirupy a kapky proti kašli podávejte po poradě s lékárníkem, vždy podle typu kašle.
- Další příznaky, jako nevolnost nebo menší chuť k jídlu, jsou jen přechodné a po dobrém spánku a denním odpočinku se brzy upraví. Zdravý hlad u dítěte je vždy velmi příznivým signálem, tělo zahájilo fázi regenerace a oprav poškozených tkání a žádá si pořádnou dávku energie pro tento proces.
Jakékoli jiné příznaky a přetrvávání nemoci déle než tři dny byste již měli minimálně po telefonu konzultovat s pediatrem nebo vlastním praktickým lékařem pro dospělé.
