Cesta Michala Kamermeiera na kole do Singapuru je spojená s projektem Jedna se počítá, který se zaměřuje na pomoc hendikepovaným dětem. Michal, kterého najdete na Instagramu jako Majk na cestách, je ambasadorem projektu a 12. 3. vyráží z Brna na cestu, během které věnuje na projekt jednu korunu za každý ušlapaný kilometr a zároveň bude pomáhat získávat další příspěvky.
Za pár dní vyrážíte na kole až do vzdáleného Singapuru. Co vás dovedlo na začátek téhle cesty?
Na začátku stálo rozhodnutí zbavit se nadváhy. Před 13 lety začal můj boj s obezitou a kolo se při tomhle boji stalo mým parťákem. A zůstalo mi až do dneška. Nejenže mě udržuje v kondici, také se na něm dá velice jednoduše a levně cestovat. Nejen po České republice, ale i po celé Evropě.
- Co bylo tím okamžikem zlomu, kdy jste se rozhodl něco s nadváhou udělat?
V 17 letech, kdy jsem při svých 183 centimetrech vážil 152 kilo, jsem se rozhodl, že už toho bylo dost. Kamarádi to vnímali, máma z toho byla na prášky, že jsem vypadal, jak jsem vypadal, ale dokud to vám samotným v hlavě nepřecvakne a nenajdete nějaký pádný důvod, tak s tím prostě nic neuděláte. Problém byl samozřejmě v jakémkoli pohybu, protože člověk je dušný, zadýchaný, a udělat třeba v tělocviku přemet nebo kotoul, nebylo v mém případě prostě možné. Impuls byl, když jsem nedopnul poslední konfekční velikost kalhot a nechtěl jsem začít nakupovat v nadměrných velikostech. Takže mi zaznělo v hlavě: „Začni se sebou něco dělat, a to rychle!“
- Kromě toho, že jste začal intenzivně jezdit na kole, udělal jste nějaké změny, co se týče jídla?
Já jsem přešel na krabičkovou dietu, což byl v té době velký hit, a ona mě naučila pravidelně jíst. S tím jsem měl klasický problém. Ráno jsem nesnědl skoro nic, přes den jsem v podstatě hladověl a večer jsem vyjedl lednici. Takže jsem začal krabičkovou dietou, která mě naučila pravidelnosti, a pak už jsem si vařil do školy, a když do toho byl zapojený ten sport, tak váha šla strašně rychle dolů. První měsíc to bylo deset kilo a celkově za rok a půl to bylo přes šedesát kilo.
- Jste ambasadorem projektu Jedna se počítá. Na co je projekt zaměřený?
Projekt má za cíl vybírat peníze pro lidi, kteří nemůžou. Tak se jmenuje i část toho projektu a pojmenovali jsme tak i tuto cestu. Šlapej pro ty, kteří nemůžou. Myšlenka je taková, že když se hýbat můžeš, tak se hýbej, dělej něco pro sebe, a co naběháš, našlapeš na kole atd., proměň na korunky a dej je na hendikepované děti, o které se tenhle spolek stará. Tento projekt začal zhruba před třemi roky a já jsem u něj byl od samého začátku. Protože jsem už tehdy jezdil na kole, zakladatelka organizace Petra Pachlová mě oslovila s tím, že vymýšlí tenhle projekt, tak jestli bych se nechtěl zapojit třeba jednou ročně do nějaké výzvy. Že třeba za měsíc květen najedu tolik a tolik kilometrů a pak to proměním na koruny, a tím motivuji další lidi.
- V čem spočívá vaše úloha ambasadora a jak mohou pomoci ostatní?
Cílem je vybrat nějaké peníze na hendikepované děti. Já za sebe budu dávat jednu korunu za každý odšlapaný kilometr a budu se snažit motivovat lidi, aby se ke mně připojili, sledovali mou cestu a dávali korunky. Budeme nejspíš dělat nějaké soutěže, budu losovat vítěze a posílat jim z cesty alespoň nějaký pohled s pozdravy a poděkováním.
Všechny zvu na slavnostní start, který bude 12. 3. v 11 hodin na náměstí Svobody v Brně. Ve dvanáct hodin bude výjezd, kdy se ke mně připojí Jirka Ježek, náš asi nejznámější cyklista paralympionik, který je šestinásobným mistrem světa a vyhrál šest paralympiád. Dá si se mnou pár desítek kiláků, jak říkal. Kdo má kolo a chuť, může se k nám přidat. A kdo nemá kolo, může se přijít podívat, dozví se něco o projektu. A kdo se nemůže přijít podívat, najde na webu Jedna se počítá všechno o projektu a o dětech, o které se starají, transparentní účet a QR kódy pro jednotlivé příspěvky.
