- Co je Ministr zdraví?
Ministr zdraví je odborný think-tank spojující profesionály z různých oblastí, kteří chtějí dosáhnout nutné změny v systému českého zdravotnictví a ve vnímání vlastního zdraví Čechů a Češek. „Think-tanky zaplňují prostor mezi vědeckým výzkumem a veřejnou správou. Dobrý think-tank napomáhá legislativnímu procesu vydáváním zpráv, které jsou stejně přesné jako závěry vědeckého výzkumu, ale zároveň stejně přístupné jako běžná publicistika.“ (The Economist)
Jsme nestranní a nezávislí, proto máme velkou svobodu a příležitost k propojování státního sektoru s tím komerčním a můžeme tak dodávat expertízu, která zde z nejrůznějších důvodů schází. Zdravotnictví je velmi fragmentovaný sektor, a proto spolupracujeme s řadou organizací a firem, jejichž společným jmenovatelem je prevence.
- Jak projekt vznikl a proč?
Zakladatelem think-tanku Ministr zdraví je chirurg Tomáš Šebek, který hledal vizi k poskytování péče o zdraví, ve které by se fungovalo dobře jak jemu, tak i lidem, s nimiž se setkává jako lékař.
Realitou je, že narůstající tlak na výkony spojené s léčbou není pro systém českého zdravotnictví udržitelný – jak z hlediska financí, tak z pohledu lidských kapacit. Proto říkáme, že smyslem práce lékaře může být prevence a prodloužení života ve zdraví, připomínáme, že středem péče o zdraví je pacient, že zdraví je kapitál a péči o něj má každý ve svých rukou. A proto jsme formulovali náš cíl prodloužit v Česku do roku 2030 délku života ve zdraví o pět let prostřednictvím třech pilířů, na které se soustředíme: prevence, udržitelné financování a digitalizace, kterou vnímáme jako nástroj pro rozvoj prvních dvou.
Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Průměrný Čech se ve zdraví dožije necelých 62 let, jeho švédský protějšek má střední délku života ve zdraví 72 let. Rozdíl 10 let je alarmující. Do důchodu vstupujeme nemocní, neschopni užít si podzim života naplno. V kontextu stárnutí populace a odchodu do důchodu se také jedná o tikající bombu – ekonomický problém, který se brzy dotkne zaměstnavatelů i státu. Na problému se z velké části podílí absentující prevence – nedostatečné převzetí odpovědnosti občana za své zdraví, nedostatečná digitalizace a neefektivní financování českého zdravotnictví. Vláda a zákonodárci dlouhodobě selhávají v komplexním řešení otázek spojených se zdravím Čechů a problémů českého zdravotnictví. Žádný ministr ani ministryně zdravotnictví nepřichází s dlouhodobou vizí přesahující horizont volebního období, a právě proto vznikl Ministr zdraví.
- Pro koho tu projekt je?
Ministr zdraví je primárně nastaven jako B2G/B2B a B2M. Naše výstupy jsou tu především pro Ministerstvo zdravotnictví, politiky a další subjekty veřejné správy, které se podílejí na tvorbě rozhodnutí a legislativ, a dále pro všechny stakeholdery od ředitelů nemocnic přes lékaře, farmaceutické firmy a pojišťovny až po žurnalisty, kteří chtějí o tématech zdraví a zdravotnictví informovat s dostatečnou expertízou. Skrze média a všechny subjekty promlouváme ale i k českým občanům a věříme, že naše výstupy jsou relevantní pro každého.
- Kdo za projektem stojí?
Kromě zmíněného zakladatele se pyšníme mnoha zvučnými jmény v našem Kabinetu a Expertním panelu. Propojujeme profesionály z různých oblastí, kteří chtějí dosáhnout nutné změny v systému českého zdravotnictví a jsou schopni formulovat a naplňovat konkrétní kroky. V současnosti jich je kolem 25 a jsou rozděleni do 4 projektů, které v rámci pracovních skupin doplňují další specialisté. Celkově jde o cca 50 expertů, za všechny uvedu například epidemiologa IKEM Petra Smejkala, expertku na právo ve zdravotnictví Barboru Dubanskou, ekonomku a členku skupiny NERV Helenu Horskou, místopředsedkyni Národní asociace pacientských organizací Editu Müllerovou, zakladatelku organizace Nevypusť duši Marii Hájek Salomonovou, demografku Dagmaru Dzúrovou, předsedu ČLS JEP Štěpána Svačinu a řadu dalších. Finančně projekt podpořili např. Česká spořitelna, Nadace Kooperativa, Nadace ČEZ, Dr. Max a Deloitte nebo mecenáši Václav Dejčmar či Alexandra Kala.
- Co je vaším každodenním chlebem?
Věříme, že nedává smysl znovu a znovu objevovat kolo, proto všechny naše projekty začínají rešerší příkladů dobré praxe ze zahraničí a doporučení autorit, jako je např. WHO. Zároveň děláme analýzu stávajícího stavu v České republice, což je občas obtížné kvůli nedostupnosti nebo nízké kvalitě dat, takže vycházíme z dat Eurostatu a OECD nebo si pomáháme vlastními průzkumy. Následně s odborníky na daná témata konzultujeme výsledek a hledáme optimální cestu, jak něco vyřešit nebo zlepšit. Do toho se účastníme kulatých stolů, konferencí a jednání s klíčovými stakeholdery, abychom byli v obraze. Výsledná doporučení si pak bere na paškál komunikační a vizualizační tým, který vymyslí copy, vizuál a vhodné komunikační kanály, kterými se pak snažíme výstupy distribuovat.
- Jakým projektům se v letošním roce věnujete a jaké úspěchy máte už za sebou?
Letos máme síly rozložené mezi 4 projekty. Od loňska nám běží projekt Data o zdraví. Pokud chceme učinit informovaná a zodpovědná rozhodnutí, potřebujeme nejen data, ale také jejich kontext, analýzu a interpretaci. Proto vznikl datový portál, kde budou nejdůležitější zdravotní data dostupná všem. Portál jsme slavnostně představili veřejnosti v říjnu 2023.
Na data navazuje druhý projekt – Digitální transformace českého zdravotnictví a EHDS (Evropský prostor pro zdravotní data). Zde jde o nově schválené nařízení Evropské komise, které má potenciál skokově posunout snahy o digitalizaci českého zdravotnictví – v případě, že se k němu postavíme konstruktivně a využijeme obrovskou expertízu, kterou naše země v oblasti vývoje má.
Oblast digitalizace hodně posunuli zaměstnavatelé především v období covidu-19, když začali velmi úspěšně řešit Zdraví ve firmách. Pochopili, že potřebují zaměstnance v dobré kondici a že mít zdravé zaměstnance se jednoduše ekonomicky vyplatí, a to zvlášť v kontextu stárnutí populace a tvaru demografické křivky. Ke spoustě strukturálních změn ale zatím schází návod. Proto jsme se rozhodli projít dostupná data, inspirovat se dobrou praxí v zahraničí a poskytnout řadu konkrétních doporučení, jak pomoci zaměstnancům mít zdraví ve svých rukou.
Naše zdraví je z 35 % determinováno tím, jak se chováme – jak spíme, jíme, hýbeme se, v jaké duševní ne/pohodě jsme, zda kouříme a jak moc pijeme alkohol. Samotná lékařské péče pak přispívá k celkovému zdraví z pouhých 10 % – a to většinově až léčením nemoci. Proto se Prevence & preventivní prohlídky staly naším nejnovějším projektem.
V lednu jsme např. získali záštitu prezidenta Petra Pavla.
- Jaký je vysněný cíl projektu?
Zcela ultimátním cílem je, že by think-tank Ministr Zdraví nebyl potřeba, protože ve středu systému zdravotnictví by byl člověk, ideálně zdravý, a hned na druhém místě zdravotník nebo lékař, který se věnuje své profesi a neztrácí čas administrativou.
Realistickým cílem je změnit vnímání zdraví jako hodnoty a kapitálu, o který se vyplatí starat. A to jak na úrovni jednotlivce, tak na úrovni správní. Na straně jedné já zodpovídám za to, zda se udržuji zdravá. To nedělá žádný všemocný lékař ani univerzální lék. Na straně druhé je systém zdravotnictví, který funguje hospodárně a efektivně.
Ing. et Bc. Kateřina Hellebrandová,
