Přejít k hlavnímu obsahu
Martin Pospíchal
Duševní zdraví

Rozhovor: O psychoonkologii

Nárůst onkologických onemocnění v populaci s sebou přináší i závažná psychologická témata, které se dotýkají nejen pacientů samotných. O nich jsme hovořili s psychologem Martinem Pospíchalem.

  • Jste autorem knihy Psychoonkologie, která byla vydána v letošním roce. S jakým cílem jste ji psal a je určena jen pro odbornou veřejnost?

S nárůstem výskytu onkologických onemocnění v populaci a zároveň díky tomu, že čím dál většímu množství lidí dokážeme účinně pomoci, přibývá i psychologických témat, která lidé se zdravotníky otevírají. Lidé po nemoci nebo i s nemocí dnes zkrátka žijí déle a prakticky každý zná ve svém okolí někoho, komu vstoupila do života rakovina. Ne vždy ale víme, jak se v takové situaci k nemocnému chovat, jak daného člověka co nejlépe podpořit a jak o tématu mluvit. To byl hlavní cíl knihy. Tedy usnadnit to všem, kteří se s tématem nemoci potkávají, ať už jako odborníci, nebo laici. Mým přáním při psaní bylo, abychom se vedle léčby těla byli schopni náležitě postarat také o mysl nemocného člověka a jeho blízkých. 

  • Působíte také v rámci projektu MysliProtiRakovině. Co všechno projekt zahrnuje?

Víme, že vše, co se při nemoci a léčbě děje s tělem, člověk také nějakým způsobem prožívá. Zlepšit toto prožívání je jedním z cílů projektu MysliProtiRakovině a vůbec celé psychoonkologie jako oboru. Pohledem mojí praxe přibývá lidí, kteří si s příchodem nemoci více uvědomují důležitost vlivu psychiky na kvalitu svého života a také na fyzické zdraví. Konkrétně se zamýšlejí nad svým přístupem k životu. Pokládají si otázku, zda by jim právě kvalita jejich prožívání mohla pomoci náročnou situaci nemoci lépe zvládnout, ale také si udržet dobré zdraví v budoucnu. A to je zároveň primární cíl projektu, který byl aktuálně posílen i o portál Psychoonkologie, kde si mohou jak lidé s onemocněním, tak i jejich blízcí nebo odborníci zdarma vyhledat relevantní informace.

  • Kam byste v rámci projektu přímo nasměroval pacienty s onkologickým onemocněním a jejich blízké? 

Nemoc nezažívá jen samotný nemocný člověk, ale také jeho blízcí. V praxi dokonce vidíme situace, kdy blízcí nemoc mnohdy po psychické stránce prožívají intenzivněji a dopadá na ně více než na samotného nemocného. V rámci projektu MysliProtiRakovině nebo právě na portálu Psychoonkologie, konkrétně na stránce Blízký člověka s diagnostikovaným onemocněním, lze najít užitečné zdroje pro zvládání této situace, a to jak pro nemocného člověka, tak i pro jeho blízké. 

Portál je navíc úzce propojený s webem Linkos České onkologické společnosti, kde mohou lidé najít důležité informace k nemoci samotné, k další podpoře apod. 

Pokud bych měl vypíchnout jednu věc, tak je to nově vzniklé Dvanáctero zvládání nemoci z pohledu psychiky. Jde o několik stručných bodů, které jsou velmi užitečné jak pro ty, kdo si procházejí nemocí a léčbou, tak i pro jejich blízké. Je zdarma ke stažení právě na portálu Psychoonkologie.

  • Tento měsíc se projekt Movember snaží obrátit pozornost k závažným tématům mužského zdraví, jako je rakovina prostaty. Jedná se o velmi citlivé a intimní téma. Myslíte, že došlo k posunu ve vnímání a řekněme prožívání tohoto problému?

Rakovina prostaty je při včasném záchytu velmi dobře léčitelné onemocnění. Tedy prevence je určitě na místě. Nicméně je to tak, jak uvádíte. Jedná se intimní téma. Navíc v praxi pozorujeme, že muži jsou k citlivými tématům velmi opatrní a pro mnohé je těžké se otevřít – tedy nechat si pomoci a vyšetřit se. Osvěta směrem k prevenci je velmi důležitá a vnímám i mírný posun v této oblasti. Je třeba o tom mluvit a víme, že to pomáhá. V historii to bylo velmi podobné například s návštěvou psychologa nebo nasazením antidepresivní léčby. Bývalo to velké tabu, a právě díky tomu, že se o tom začalo veřejně mluvit, se ukázalo, že je to téma, které se týká mnoha lidí a není potřeba se za něj nějak stydět. Věřím v podobný vývoj i v této oblasti. Právě Movember podporuje ten důležitý pocit, že v tom není člověk sám a že je to běžná součást péče o svoje zdraví.

Samotná prevence ale obsahuje vedle preventivních vyšetření také celkové zamyšlení se nad vlastním životním stylem. Víme, že vyšetření může odhalit rozvoje nemoci a že může pomoci s jejím účinným léčením v raných stádiích. Nicméně celková úroveň zdraví a snížení rizika onkologických onemocnění jako celku zahrnuje řadu další faktorů životního stylu, které máme také pod kontrolou. Pro připomenutí je to především omezení kouření a alkoholu, pravidelný pohyb, vyvážená strava a další. Já bych si dovolil přidat i schopnost naučit se pracovat s psychickou zátěží a chronickým stresem. Zdá se, že mnoha onkologickým onemocněním dokážeme do určité míry předcházet právě naším životním stylem nebo je následně dobře léčit díky včasnému záchytu.

PhDr. Ing. Martin Pospíchal, Ph.D.


Jako psycholog pracuje především s dlouhodobě onkologicky nemocnými a jejich blízkými. Je aktuálně předsedou psychoonkologické sekce České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Je lektorem výuky psychoonkologie na Univerzitě Karlově v Praze a školitelem v rámci Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze. Zabývá se psychoneuroimunologickými poznatky, resp. vlivem psychiky na imunitní systém a zdraví. Zaměřuje se na téma zvládání psychické zátěže a stresu jak u pacientů po prodělaném onkologickém onemocnění, tak i osob pracujících v exponovaných profesích a ve zdravotnictví. 

Je autorem knihy Psychoonkologie, která vyšla v letošním roce.


Autor: Pavel Vejvoda, šéfredaktor portálu Zdraví jako vášeň

Aktuálně