Připojený výkladový slovníček obsahuje nejdůležitější slova, jaká se objevují při vyšetřování a léčbě nemocí prsu.
Rezistence – odborný výraz pro bulku. Zdravotníci užívají pro všechny hmatné nálezy slovo rezistence. Bulka/rezistence může být nevýznamná, nezhoubná bulka, například cysta, může ale jít i o bulku/rezistenci zhoubného nádoru neboli rakoviny.
Zobrazovací metody – všechny rentgenové i nerentgenové metody, které jsou schopné zobrazit určitý orgán v lidském těle. Patří sem běžné RTG vyšetření, mamografie, sonografie, magnetická rezonance (MR), computerová tomografie (CT), scintigrafie i pozitronová emisní tomografie (PET). Kromě mamografie, která se specializuje na prsní žlázu, jsou ostatní metody schopné vyšetřit více orgánů. Lékaři podle jejich zobrazovacích možností vybírají metodu, která nejvíce pomůže ke stanovení úplné diagnózy.
Mamografie – vyšetření prsní žlázy pomocí speciálního přístroje mamografu, který byl vyvinut pouze pro vyšetření prsů. Využívá se při něm měkkého rentgenového záření v minimálních, neškodných dávkách. Mamografie se používá jako metoda první volby v prevenci i při problémech u žen od 40 let.
Ultrazvuk, sonografie, ultrasonografie, sono – několik výrazů pro stejné vyšetření. Vyšetřovací sonda vedená rukou lékaře vysílá do prsu neviditelná a nebolestivá ultrazvuková vlnění. Jde o metodu první volby u mladých žen do 40 let.
Scintigrafie – metoda, která se především využívá k hodnocení stavu kostí, především k vyloučení jejich metastatického postižení (výraz metastáza je vysvětlen níže).
Magnetická rezonance (MR) se při vyšetření prsu používá často, indikuje se jako navazující metoda na předchozí mamografii a sonografii.
Computerová tomografie (CT) se využívá při chorobách prsu tehdy, když je třeba zhodnotit stav hrudní stěny. Nehodí se prvotně k zobrazování prsní žlázy.
Pozitronová emisní tomografie (PET) se cíleně v některých případech využívá ke zhodnocení stavu všech orgánů při rakovině prsu.
Biopsie, core (čti [kór]) biopsie – odběr malého, ale dostatečného vzorku prsní žlázy, jehož rozborem se zjistí, zda jde o ložisko nezhoubného, nebo zhoubného nádoru. Provádí se ambulantně jehlou za kontroly ultrazvuku (sonografie). Výkon je dobře snášený, nebolestivý.
Biopsie s vakuovou asistencí, mamotomie – speciální způsob odběru vzorku z prsní tkáně za kontroly mamografu, který se využívá zejména při podezření na tzv. mikrokalcifikace – miniaturní vápnitá tělíska. Ta jsou viditelná pouze v mamografii a mohou být signálem přítomnosti zhoubného nádoru.
Benigní nádor, benigní tumor – výrazy, které popisují nezhoubné ložisko. V případě prsní žlázy může být benigním nádorem označena cysta, fibroadenom, lipom a jiné. Nezhoubný nádor se nikdy nemění ve zhoubný.
Maligní nádor, maligní tumor, rakovina – jde o výrazy, které vyjadřují přítomnost zhoubného nádoru, rakoviny.
Metastáza – ložisko zhoubného onemocnění, které vznikne vysláním zhoubných buněk z původního nádoru buď krevní, nebo lymfatickou cestou.
Prevence – je snaha odhalit počáteční stav nemoci, kdy je ještě veliká naděje na úplné uzdravení. Je to sekundární čili druhotná prevence. Ideálnější primární neboli prvotní prevence je snaha o úplné zamezení vzniku nemoci. V případě nádorů prsů však neznáme přesvědčivou primární prevenci.
Screening nádorů prsů – je program sekundární prevence, ve kterém je v ČR každé ženě od 45 let umožněno jednou za dva roky (bez omezení horní věkové hranice) preventivní vyšetření mamografem, přestože nemá žádné obtíže. Cílem screeningu je vyhledávání minimálních nádorů v prsní žláze. Je to jediná cesta ke snižování úmrtnosti na nádory prsu.
Samovyšetřování prsů – pravidelné „prohlížení“ prsní žlázy pohmatem, které si provádí ženy, jež mají zájem co nejvíce přispět k ochraně svého zdraví. Provádí se po menstruaci, u nemenstruujících žen pravidelně k datu, které si žena sama stanoví.
Dispenzární péče, follow up (čti [folou ap]) – sledování, pravidelné kontroly, které mohou být plánovány i pro sledování nezhoubných bulek. Dispenzární režim se však stanovuje především nemocným po léčbě pro zhoubné onemocnění. Cílem tohoto sledování je brzy odhalit příznaky návratu nemoci neboli recidivy, pokud by k takovému stavu došlo. Součástí dispenzarizace jsou vyšetření zobrazovacími metodami, ale také různá laboratorní vyšetření tak, jak je naplánuje ošetřující lékař.
Ablace, mastektomie – úplné odstranění prsu pro zhoubné onemocnění žlázy.
Tumorektomie, kvadratektomie – výkony menšího rozsahu provedené na prsu z důvodu bezpečného odstranění ložiska zhoubného nádoru. Většina prsu je zachráněna, a proto také hovoříme o prs-záchovném výkonu. Záchovných operací prsu každý rok významně přibývá.
Chemoterapie – léčba chemickými látkami různého druhu, které působí toxicky (jedovatě) na množící se nádorové buňky.
Hormonální léčba – využívá se zejména u žen, u nichž to dovoluje složení nádoru, které se zjistí při biopsii nebo v odebrané části prsu, při definitivní histologii.
Biologická léčba – nový druh léčby, která cíleně ovlivňuje biologické chování nádorových buněk navázáním na jejich receptory (vazebná místa); je vhodná jen pro některé pacientky.
Radioterapie – zajišťovací léčba operovaného prsu pomocí medicínského, přísně dávkovaného ozáření.
