PRVNÍ DOUŠEK
Při polknutí prvního doušku koncentrovanějšího destilátu, u méně trénovaných jedinců i slabšího likéru, je prvním vjemem řízná pálivá chuť. Intenzivní pálení je způsobeno tím, že malé molekuly alkoholu pronikají přímo přes buněčnou stěnu, která pokrývá dutinu ústní a hltan. Doslova slizniční buňky spálí. Žádná velká tragédie ale nenastává, slizničních buněk jsou statisíce, ne-li miliony. V koncentrovanější podobě se alkoholu daří ničit viry a bakterie přítomné v dutině ústní. Dá se tedy říct, že alkohol dezinfikuje, ale pouze dočasně a zcela jistě jen ve vyšších koncentracích.
JÍCEN A ŽLUDEK
Poměrně odolné sliznice v horní trávicí soustavě se podrážděně ozvou při každém doušku. Drsňáci vědí, že ostřejší doušky nepálí, ale přímo znecitlivují sliznice. Pálivé podněty se ozvou v mozku natolik palčivě, že mozek tyto informace jednoduše na chvíli vypne. Místo něj zaplavuje organismus pocit tepla, reálně vyrobeného fyzikálními reakcemi způsobenými
alkoholem. Doušek se ještě v dutině ústní vydatně naředí slinami. Po několika vteřinách je již v žaludku. Protože i zde proniká až do buněk, nastartuje vyšší produkci trávicích šťáv. Nejpozději v tenkém střevě a po několika minutách je již alkohol plně vstřebán do krevního oběhu.
ALKOHOL V KRVI
V krevním oběhu začíná další velké dobrodružství. Rychlostí blesku se molekuly alkoholu dostanou do všech orgánů. Samotné cévy povolí, rozšíří se, a především v obličeji člověk obvykle zrudne. Téměř každý také zaregistruje pocit tepla, který souvisí s prokrvením organismu. Doslova za pár minut překonají molekuly bariéru, která brání mozek před toxickými látkami. Alkohol je tělem vnímán jako látka známá a tělu vlastní, takže nic nebrání tomu, aby přímo zafungoval v mozku a ovládl všechny naše reakce.
ALKOHOL V MOZKU
Velmi vyhledávaným a z určitého úhlu pohledu pozitivním účinkem je povzbuzení sebedůvěry. Vysvětlujeme si to mnohoúrovňovým působením malé molekuly na tvorbu a uvolňování neuromediátorů v mozku. V první fázi zaregistrujeme uvolnění napětí, rychlejší a bystřejší myšlení, hovornost. Velmi významné je i prolomení sociálních zábran a strachu.
Naopak negativně už je vnímán tlumivý účinek alkoholu. Ten nastupuje později, po fázi stimulace a patří k němu především narušení stability, jemné motoriky a chůze. Změny nastávají na úrovni mozečku a často si je daná osoba ani neuvědomuje, protože pod vlivem alkoholu klesá i míra zdravého úsudku. Toto je vysvětleno působením nejen na glutamátové receptory, ale i na GABA receptory, které přímo ovládají tlumení funkcí centrální nervové soustavy.
Velmi často diskutovanou problematikou konzumace alkoholu je výpadek paměti, tzv. okno. Nemusí to být jen rozsáhlý časový úsek, často jde i o malé drobné výpadky nejen paměti, ale i jemných, přesných nebo logických funkcí. Krátkodobé výpadky paměti jsou přímo vyvolány alkoholem tlumícím funkce části mozku zvané hipokampus. Málokdy také dojde k vybavení si již ztracených informací.
Zajímavostí je vliv alkoholu na chuť k jídlu. Zvýšený apetit je však také relativní, u chronických alkoholiků je chuť k jídlu spíše potlačena.
Alkohol je dobrý sluha, ale zlý pán. Jeho působení v organismu je dalekosáhlejší, než si dovedeme představit. V každém případě ale přímo souvisí s konzumovaným množstvím a také frekvencí konzumace. Pohlídáte-li tyto dvě veličiny, můžete se těšit z jeho příjemných účinků.
Vaše doktorka
Gianna Conti
