Přejít k hlavnímu obsahu
psychofarmaka
Pohled lékaře Zimní vášeň pro zdravou duši

Jak pomáhají psychofarmaka

Se sezonní depresí, trvalým pocitem úzkosti a nedostatkem energie nám do určité míry úspěšně pomůže pohyb a úprava dietního režimu. Ale někdy to zkrátka nestačí. Důvodů pro duševní nepohodu může být mnoho, včetně postcovidového syndromu, a je důležité nebát se vyhledat odbornou pomoc, i když by to znamenalo dočasné nasazení psychofarmak. Vysvětlíme vám, v čem vám můžou pomoci.

Dnes již dávno neplatí, že léky na duševní zdraví by měli předepisovat pouze psychiatři, a to poté, co se stanete psychiatrickým pacientem. To je hrubé zkreslení a mýtus, který ale pořád působí potíže v tom, že o svém duševním zdraví nemluvíme a svoji nepohodu skrýváme před kolegy, přáteli, partnerem a rodinou. Mnoho léčiv, která jemně a šetrně upravují naši duševní pohodu, dokáže předepsat praktický lékař a nemusíte absolvovat žádná specializovaná vyšetření ani se obávat jistého stigmatu, které návštěva psychiatra pro někoho ještě pořád představuje. 

Kdy si říct o léky na duši

Na začátku je upřímnost a poctivost k sobě. Stačí si jen přiznat, že pocity skleslé nálady, plačtivost, podrážděnost, denní únava, ztráta duševní výkonnosti, jistá apatie k problémům jiných, pocit, že nám nic neudělá radost, nebo dokonce i drobné poruchy paměti nejsou jen náhodné záležitosti, ale ubírají nám na kvalitě života. 
Rozhodně se nevyplatí váhat a spoléhat jen na babské rady, případně na výživové „hacky“. Mohlo by se lehce stát, že nebudete řešit podstatu problémů, ale jen dalšími stimulačními látkami vyčerpávat organismus až do úplného vyhoření. Vůbec se nebojte moderních léků na depresi ani občasné výpomoci léky na spánek nebo velmi jemnými léky na úzkost. Mnohé z nich dokáže po pohovoru s vámi a prvotním vyloučení jiných příčin duševní nepohody na pár měsíců předepsat praktický lékař. 

ZÁKLADNÍ SKUPINY PSYCHOFARMAK

  • Antidepresiva

Nejrozšířenější skupina léků na duševní pohodu funguje na principu, že buď zvýší tvorbu, nebo omezí odbourávání chemických látek zodpovědných za přenos signálů v mozku, zejména serotoninu. Ovlivnění metabolismu serotoninu zlepšuje již po pár dnech náladu, vrací životní energii a ulevuje od úzkosti. Léky ovlivňující metabolismus serotoninu se dále dělí na několik skupin podle povahy působení na nervový signál. 
Antidepresiva posledních generací jsou velmi šetrná, nezpůsobují ospalost, lze při nich řídit, jen není vhodné je kombinovat s alkoholem, protože se přetěžují játra a ovlivňuje to odbourávání těchto léků v těle. I při lehkých depresích je vhodné tyto léky brát více týdnů až pár měsíců, aby došlo ke stabilizaci a zabránilo se návratu deprese.

  • Hypnotika

Moderní léky na úpravu spánkového režimu přináší rychlý nástup spánku a zachovávají jednotlivé fáze spánku včetně REM fáze, kdy se obnovuje mozková činnost. Do půl hodiny po požití člověk úplně ztrácí paměť (amnézie) a postupně se vypínají jiná mozková centra. Dýchání je neporušeno a hluk nebo náhlé ohrožení dokážou i takto hluboký spánek přerušit. Předešlé generace léků byly velmi nešetrné a nechvalně známé jednak silným a rychlým uspáním, jednak častým kriminálním zneužitím. Na novou generaci léků na spaní nevzniká přímá závislost, ale někdy si člověk rychle zvykne na komfort rychlého usnutí a rád by po nich z pohodlnosti sáhl. Proto je nutné předepisovat je jen na omezenou dobu. 

  • Anxiolytika

Tímto názvem označujeme skupinu léků působících proti úzkosti, které ale mají i jiné cíle, například navození spánkové pohody bez hypnotik. Anxiolytika velmi rychle zabírají, uvolňují tenzi a svalové napětí a krátkodobě je může napsat každý lékař. Pozor se musí u těchto léků dát na řízení auta a obsluhu jakýchkoli přístrojů, protože léky ovlivňují rychlost reakce a zpomalují motoriku. 

  • Antipsychotika

Tato skupina léků již patří výhradně do rukou psychiatrů, řeší totiž závažnější stavy a poruchy duševní rovnováhy, poruchy osobnosti a motorického neklidu. Mají také poměrně složité vnitřní členění, ale největší podskupina těchto léků působí na jiný mediátor, dopamin a jeho receptory. Léky této podskupiny zklidňují motorický neklid, křeče a záškuby, dokážou ovlivnit i bludy, halucinace, hyperaktivitu a agresivitu organismu. 

  • Nootropika

Pod nootropika se řadí velká velmi progresivně rostoucí skupina léčiv, věnující se výživě a podpoře správné funkce mozku. Mnozí rádoby léčitelé a nutriční specialisté tento termín zneužívají na označení mnohých přírodních látek zejména tradiční medicíny, ale pravá nootropika jsou farmakologicky přesné preparáty, které ovlivňují například zásobení mozku krví pomocí světlosti cév nebo rychlost odbourávání odpadového metabolismu v mozku. Nootropika jsou s oblibou nasazována po mozkových příhodách, pro prevenci seniorské křehkosti i drobných poruch a v současnosti jsou i součástí léčby psychických příznaků postcovidového syndromu. 
 

Vitaminy pro mozek

V článku o psychofarmakách bychom měli poctivě dodat, že mnoho jiných látek přímo ovlivňuje činnost mozku, tedy by se o nich dalo uvažovat jako o látkách podporujících psychiku, i když to není jejich hlavní účel. Mezi ně patří například vitaminy skupiny B, především B6 a B12, a vitamin D3. U žen má na duševní stav velký vliv i železo, zejména při silném krvácení, které způsobuje anémii. Chcete-li vyloženě „krmit“ mozek dobrou náladou, musí vaše strava obsahovat potraviny s vysokým obsahem aminokyseliny tryptofan. Z této látky se totiž ve střevě za pomoci střevních bakterií syntetizuje až 80 % serotoninu, mediátoru štěstí a duševní pohody. 
 

Nebojte se duševní nepohodu řešit se svým lékařem a pomocí léků. Dostanete se dříve do rovnováhy, zvýšíte svou produktivitu a vrátíte se rychleji k přirozenému rytmu života, nad kterým jste kvůli úzkosti, únavě a nepohodě dočasně ztratili kontrolu. 

Vaše doktorka kamarádka 
Gianna Conti

 

Aktuálně