Horečka a zvýšená teplota: Co jste ještě nevěděli

Za každou cenu ji srážíme, nebo na druhé straně bagatelizujeme. Co to vlastně je horečka? A co je jen zvýšená teplota?

Naše základní tělesná teplota je nastavená na jisté teplotní rozhraní, na jistou provozní teplotu, při které tělo optimálně funguje. Naše základní teplota závisí na řadě faktorů – na venkovní teplotě, na správném fungování štítné žlázy, na věku a aktuálním zdravotním stavu. Ovlivňuje ji také dehydratace organismu, právě proto často naměříme nižší základní teplotu na kůži seniorů. Obecně řečeno naše tělo nejlépe funguje v poměrně úzkém teplotním rozpětí 36,3 až 36,8 °C.

Horečka versus zvýšená teplota

Jako zvýšenou tělesnou teplotu definujeme stav, kdy buď zjistíme jednorázově teplotu do 37,8 °C měřením teploměrem v ústech, při měření rektálně až do 38,2 °C, nebo opakovaně naměříme zvýšenou teplotu nad 37,2 °C.

Jako horečku již definujeme stav, kdy tělesná teplota vystoupá nad 37,8 °C, měřeno v rektu nad 38,2 °C, nebo dlouhodobě naměříme zvýšení tělesné teploty o 1,1 °C nad obvyklou bazální teplotu.

Zvýšená tělesná teplota je chytrý obranný mechanismus, který nás dokáže ochránit před postupem řady infekcí a poměrně důrazně nám ohlásí, že se s naším tělem něco děje. Je to nespecifický příznak. Tělo jím říká, že ještě neví, co mu je, ale oznamuje, že mu zcela jistě „něco“ je.

Velmi častým projevem počínající horečky je třesavka, kterou tělo jednak reaguje na vyplavení toxinů do těla, jednak se snaží udržet stálou tělesnou teplotu svalovou prací, která vyprodukuje tepelnou energii. Třesavka vzniká jako odpověď na „přenastavený termostat“ v mozku, který hlásí, že potřebuje vyšší teplotu pro boj s infekcí. Tělo je vnímáno jako chladnější, proto se spustí svalový třes a zimnice, kterou tělo vyrábí potřebnou tepelnou energii pro zahřátí.

Dobrý sluha, zlý pán

Neocenitelnou službu dělá horečka tělu v počátku infekce, bakteriální nebo virové. Tehdy ještě náš imunitní systém jenom zjišťuje, který virus nebo bakterie na něj zaútočily a jaké škody páchají. Přenastavením organismu na vyšší teplotu se zvýší frekvence srdce, dýchání se stává rychlejším, krevní oběh se rozproudí.

Pokud však horečka trvá delší dobu nebo vystoupá nad 40 °C, tělo je již značně vyčerpáno, mysl je zastřená, hrozí i bludy a halucinace. Obecně u vysoké horečky dochází k poruše na úrovni buněčných membrán a zhoršené funkci orgánů. Člověk velmi krátkodobě snese teplotu až ke 43 °C, ale je to již kriticky nebezpečný stav ohrožující život.

Stádia horečky

1. prodromální stadium: Teplota se nezměnila, přenastavuje se „termostat“.
2. vzestupní fáze: Kůže zbledne, zastaví se pocení, stáhnou se drobné cévy, svaly dostanou třesavku.
3. vrcholné stadium: Kůže je teplá, suchá, rychlejší dýchání, významně zvýšená tepová frekvence.
4. stadium ústupu: Dostavuje se pocit tepla a s tím spojeného komfortu. Tělo se zklidňuje, tepová frekvence klesá.

Druhy horečky

Horečku lze dělit podle mnoho kritérií. Důležitý je její průběh, to, jestli se opakuje, jak rychle reaguje na léky, kolik dnů trvá. Lékaři mají v praxi vysledovány typické průběhy horečky ve spojení s jistými nemocemi. Podle průběhu horečky se taky volí léčba, přičemž u běžného zvýšení teploty se doporučuje upřednostnit fyzikální ochlazení a léty ověřené zábaly před lékovou terapií. Pochopitelně pro rychlé snížení můžeme použít i celou škálu léků s antipyretickým (tedy protihorečkovým) účinkem.

Horečka může být velmi dobrým sluhou, ale někdy i zlým pánem. Měli bychom naslouchat signálům svého těla nebo porozumět zvýšení teploty i u svých dětí. Jak se praví ve slavném hollywoodském filmu Někdo to rád horké. Viry a bakterie to horké rády zcela jistě nemají.

Vaše doktorka kamarádka
Gianna Conti