Klíště samo o sobě za mnoho věcí vlastně nemůže. Příroda jej v potravinovém řetězci postavila mezi parazity. Dospělé klíště je předurčeno k sání krve, kterou potřebuje pro své přežití a další rozmnožování. Přisává se na mnoho druhů živočichů. Při nižších teplotách, například ráno, nebo v jarních a podzimních měsících sice nejsou tak aktivní, ale přežívají pod zemí, přisátá na myších a drobných hlodavcích.
Místa výskytu
Se vzrůstající teplotou ovzduší roste také jejich aktivita. Přisávají se na větší polní zvěř, lišky, zajíce, větší hlodavce; v lese na lesní zvěř, srny, jeleny, divoká prasata; na polích a loukách nepohrdnou ovcemi nebo krávami. Jejich doménou jsou vysoké luční traviny a keře. Klíšťata se málo vyskytují na prosluněných loukách a posekaných krátkých trávnících nebo v parcích. Z lesů se více vyskytují ve smíšených a listnatých lesích, méně v jehličnatých. Není pravda, že se na člověka spouští ze stromů. Pravděpodobnější je, že z obuvi nebo oblečení vyšplhají na vyšší místo, kde cítí vyšší tělesnou teplotu. Velmi obvyklé je také to, že se přisají na domácího mazlíčka při vycházkách a venčení. Chovatelé zvířat proto musí riziku infekce věnovat obzvlášť velkou pozornost.
Přenos infekcí
Klíšťata se vzhledem k tomu, že se během svého života přisávají na různá zvířata, stávají přenašeči mnoha infekcí. Přitom oni sami primárně nejsou zdrojem infekce. Infikována jsou lesní zvířata a drobní hlodavci, z jejichž krve se pak přes kusadla do slinných žláz a střev klíšťat dostane řada virových a bakteriálních nákaz. Po přisátí na člověka se do krevního oběhu dostává infekce, se kterou si náš imunitní systém buď poradí, nebo u nás propukne nemoc.
Nejčastější nemoci přenášené klíšťaty
Nejznámějšími a poměrně vážnými nemocemi jsou lymeská borrelióza, klíšťová encefalitida a tularémie. Proti klíšťové encefalitidě je možné nechat se očkovat. Zejména chalupářům, farmářům, pejskařům a lidem pobývajícím často v přírodě se toto očkování velmi doporučuje. Vyvarují se tím komplikovanému onemocnění s úpornými bolestmi hlavy, světloplachostí a častokrát i doživotními komplikacemi, které vyplývají z postižení nervové soustavy.
Na lymeskou borreliózu ještě nebyla do lékařské praxe uvedena vakcína. Jedinou dobrou prevencí je tedy prohlížení těla po pobytu v přírodě, odborné odstranění přisátého klíštěte a okamžitá dezinfekce. Pokud na místě přisátí zůstává zčervenání, které se postupně rozšiřuje, případně má mezi okrajem a středem bílý kruh, okamžitě vyhledejte svého ošetřujícího lékaře. Jde o typický příznak rozvoje nemoci, ještě ve stadiu, kdy je možné ji velmi dobře léčit antibiotickou terapií.
Mezi další méně časté nemoci přenášené klíšťaty patří bartonelóza, ehrlichióza nebo babezióza. Společným znakem těchto nemocí jsou chřipkové příznaky, svalová únava, zvýšení teploty a zduření uzlin. V kombinaci s informací, že před několika dny jste na sobě objevili přisáté klíště, by vás příznaky podobné chřipce měly upozornit, že jde o něco vážnějšího. NEPRODLENĚ navštivte svého ošetřujícího lékaře. Obava se může ukázat jako neopodstatněná, ale budete mít klid na duši.
„NE a ANO“ u infekcí přenášených klíšťaty
- NE: Nemyslete si, že když máte husté ochlupení, klíště se na vás nemůže přisát.
- NE: Máte dlouhé kalhoty a pevnou obuv? I tak se po pobytu v přírodě raději prohlédněte.
- NE: Neprohlížejte pouze děti a vnoučata. Myslete také na sebe.
- ANO: Používejte nejen repelenty na kůži, ale pořiďte si i silnější repelenty na oděv a obuv.
- ANO: Prohlédněte si i netypická místa: za ušima, kolem pasu, podpaží, záda.
- ANO: Prohlížejte se za silného světla. Klíšťata, která jsou infikovaná, často nesají krev a jsou drobná.
Jak správně odstranit přisáté klíště
Základním pravidlem po nalezení přisátého klíštěte je co nejrychleji místo DEZINFIKOVAT. A to ještě před jakoukoli manipulací s klíštětem. Klíště uchopte raději pinzetou a rozhodně jej nevytáčejte. Použijte kývavé pohyby do stran a uvolněte mu kusadla. Na silném světle se ujistěte, že v místě vpichu nic nezbylo. Místo opakovaně a důkladně dezinfikujte. Nezapomeňte si vydezinfikovat ruce a také použitý nástroj. Samotné klíště neskladujte. Místo přisátí si vyfoťte a zaznamenejte datum přisátí. Místo pak týden, ale raději dva alespoň jednou denně zběžně kontrolujte.
Autorka: MUDr. Gianna Conti, MBA – lékařka, vydavatelka odborných časopisů pro seniory, sociální služby a záchranářství, garantka prestižního projektu oceňování hrdinských záchranářských činů Zlatý záchranářský kříž, propagátorka poctivé zdravotní osvěty. Přednáší a vzdělává především nezdravotnickou veřejnost.
DALŠÍ DÍLY RUBRIKY "NA ZDRAVÍ SE MUSÍ CHYTŘE":
- Představujeme novou rubriku Na zdraví se musí chytře
- Mikuláš: uhlí za odměnu
- Pro krásu na vánoční trhy
- Předvánoční detox
- O pečených kůžičkách a vepřových nožičkácha
- Zdraví do hrsti
- Vitamin C – méně a častěji je více
- Vitamín C v lékárnách a obchodech
- Horký punč a studené ruce
- Jsou studené ruce varovným příznakem?
- Nos – dobrý sluha, zlý pán. O nosní hygieně na jaře
- (NE)Kašlete na něj aneb Pravidla kašlání pro chytrou rodinu
- Dovolená na chalupě: Lékárnička na pobyty v přírodě
- Dovolená u moře aneb cestovní lékárnička k moři podle nejnovějších trendů
- Je vám horko? Francovku na to!
- Lymeská borrelióza – nezapomínejte sami na sebe
