Vitamin C – méně a častěji je více

Při uspěchaném životním tempu častokrát pečujeme o jiné členy rodiny lépe než o sebe. Přírodní zdroje vitaminu C, ovoce a zeleninu, do sebe dostaneme častokrát až po práci, doma, odpoledne a večer.

Tam jsme ale ve známém prostředí, na rozdíl od mnoha nových kontaktů a zvýšeného infekčního rizika, především při práci v kolektivu.

Kdy použít místo přírodních zdrojů raději suplementaci?

V práci jsme vystaveni kontaktu s mnoha lidmi, častokrát s takovými, kteří zrovna překonávají nemoc. Mnozí z nich jsou infekční, ale neprojevily se u nich ještě příznaky onemocnění. Přidejme k tomu časový stres, hodně kofeinu, absenci času na jakékoli jídlo, natož čerstvé ovoce nebo zeleninu. Po práci další stres, co nakoupit a na co nezapomenout. Nakupování v obchodech, kde na vás kdokoli kýchne, nákupní košíky s madly plnými bakterií. Přechod z teplého prostředí do zimy a znovu do tepla. Starosti s úkoly a kroužky dětí, vaření, úklid. Kdy naposledy jste v tomto kolotoči vypili ovocnou šťávu nebo džus?

Pokud nemáme možnost nebo čas řešit dostatek vitaminu C, nebojme se jej kombinovat z více zdrojů. Přirozené zdroje nemůžou být nikdy zcela nahrazeny synteticky vyráběnými přípravky, ale můžou pomoci vyrovnat nedostatek v nevhodné skladbě potravin nebo při zvýšené spotřebě. Pokud to však není možné kvůli charakteru práce, je jistě vhodné použít i farmakologicky připravovanou podobu vitaminu C.

Riziko předávkování

Vitamin C je látka tělu vlastní, pouze jsme vývojově ztratili schopnost si ji sami vyrábět. Proto taky ani nemůžeme mluvit o tom, že se dá jeho předávkováním „otrávit“. Odborná diskuse o využití vysokých dávek vitaminu C pro léčbu některých onemocněních však ještě pořád probíhá, proto se taky stává, že zejména v minulosti byly dokumentovány ojedinělé případy otravy vysokými dávkami kyseliny L-askorbové. Jde o extrémní a naštěstí ojedinělé případy. I tak vždy berme v potaz, že jde o pomocníka v léčbě, nikoli o hlavní léčivou látku. Vždy mějme na paměti, že u nerozumného a neodůvodněného podání extrémně vysokých dávek tělo, především naše ledviny, neúměrně zatěžujeme. Tělu tím vlastně nepřímo a možná neúmyslně škodíme.

Přírodní zdroje

Na začátku je nutné si uvědomit fakt, že nejcennější zdroje vitaminu C jsou zdroje přírodní. Nejen v citrusových plodech, ale i v našich tradičních druzích ovoce, jako jsou jablka, hrušky, drobné ovoce z našich zahrádek, a v zelenině najdeme dostatečné zdroje vitaminu C.

Jako účinná látka v našem těle funguje nejlépe v takzvaném „biologickém komplexu“ s mnoha dalšími látkami, mimochodem běžně se v ovoci a zelenině vyskytujícími, které zvyšují, nebo dokonce násobí jeho účinek v organismu. Mezi nejefektivnější pomocníky patří přírodní barviva, bioflavonoidy, látky, které dávají ovoci nebo zelenině barvu a které naše tělo výborně používá pro obranu před volnými radikály a oxidačním stresem. Další perfektní kombinací s vitaminem C je rutin, nepostradatelný pro stavbu například cévních stěn. V přírodě je vitamin C ještě doplněný o enzymy, například tyrozinázu a o faktory J, P. Dohromady se tedy v přírodních zdrojích do těla dostane celý komplex látek navzájem se podporujících. Proto, kdykoli je to možné, využívejme normální stravy, čerstvé a dlouho neskladované, k tomu, abychom tělu poskytli nejúčinnější zbraně v boji proti infekci. Nebraňme se však ani doplňování z uměle vyráběných zdrojů, pokud nemůžeme zaručit tělu dostatečný přísun zdrojů přírodních.

Typické přírodní zdroje vitaminu C jsou citrusy – jako citrony, limety, pomeranče, mandarinky, pomela – a dále kiwi, jablka, rybíz, angrešt, maliny, jahody, jiné drobné ovoce, šípky, brusinky, rakytník. Ze zeleniny má hodně vitaminu C například paprika nebo rajče. Dokonce i jedna průměrná brambora má v syrovém stavu něco mezi 10–20 miligramy této látky. Množství vitaminu C dlouhodobým skladováním v ovoci a zelenině klesá, pozor také dejte na znehodnocení tepelnou úpravou potravin.

Goji

Sušené a mražené ovoce

Mimo hlavní sezonu rádi a často sáhneme po zmražených zásobách ovoce a zeleniny. Nové mrazírenské technologie jsou šetrné k uchování mnoha vitaminů. Naopak u pomalého domácího zmrazování nelze přesně uhlídat uchování vitaminů, ale i přes tento malý nedostatek máme po rozmražení možnost konzumovat nebo šetrně upravit čerstvé ovoce se všemi přírodními barvivy a minerály, které zvyšují využití vitaminu C v těle.

Sušené ovoce dokáže sice mimo sezonu kompenzovat naši potřebu vitaminů, jde ale o to, jakým způsobem je ovoce před sušením upravováno. V mnoha případech je proslazeno, sířeno, různě konzervováno. Tím se místo zdravé potraviny stává sladkostí nebo dezertem. Naopak výborný je nový způsob sušení ovoce ve vakuu, který odpaří nadbytečnou vodu, ale zachová veškeré účinné látky v ovoci beze změny.

Jedním z mála druhů sušeného ovoce s vysokým obsahem vitaminu C – ale bez proslazování a zbytečných dalších přídavných látek – je kustovnice čínská, známá jako GOJI. Tyto drobné plody můžou být průběžným zdrojem vitaminu C v průběhu dne nejen pro dospělé, ale pro jejich příjemnou chuť je mají rády i děti.

U vitaminu C máme mnoho možností nejen v přírodních zdrojích, ale i v lékárenských podobách. Můžeme je volně kombinovat a vhodně doplňovat. Zde se, jako i v mnoha dalších případech, při užívání raději řiďme starým známým pravidlem: „Všeho s mírou“.

Zdraví v hrsti

Rozumný přístup ke svému zdraví šetří čas, peníze a především naše tělo. Vezměte proto nejen rozum, ale i své zdraví do hrsti.

Autorka: MUDr. Gianna Conti, MBA – lékařka, vydavatelka odborných časopisů pro seniory, sociální služby a záchranářství, garantka prestižního projektu oceňování hrdinských záchranářských činů Zlatý záchranářský kříž, propagátorka poctivé zdravotní osvěty. Přednáší a vzdělává především nezdravotnickou veřejnost.

DALŠÍ DÍLY RUBRIKY "NA ZDRAVÍ SE MUSÍ CHYTŘE":