Za bolestmi zad je mnohdy sedavé zaměstnání a špatné držení těla, ale častou příčinou je i nemoc.
Bechtěrevova nemoc, odborně nazývaná ankylozující spondylitida, patří do skupiny nemocí spojených s imunitou, respektive s přehnanou reakcí našeho imunitního systému na vnitřní podněty. Tato nemoc začíná plíživě a velmi nenápadně. Postihuje jak muže, tak ženy a rozvíjí se kolem 15. až 30. roku života. V tomto období ještě není páteř opotřebovaná z jiných důvodů, a Bechtěrevova nemoc se tedy často vyskytne u jedinců, kteří do té doby neměli žádné jiné potíže se zády.
Prvním příznakem je nejčastěji bolest zad. Přesněji bolest dolní části páteře, konkrétně spojení s bederními lopatami. Tyto bolesti obecně velmi často přisuzujeme špatnému držení těla, a proto dlouho pouze polykáme prášky na bolest, mažeme se gely a ti uvědomělejší z nás zvolí intenzivní sportovní aktivitu.
JINÁ BOLEST
Bolest v dolní části páteře má však na rozdíl od běžných bolavých zad jinou povahu. Obvykle se rozvine, když v klidu ležíme, dlouho sedíme nebo když řídíme auto; často se ozve v klidu v noci. Bolest odeznívá po pár minutách v souvislosti s rozhýbáním páteře a končetin. Dalším varovným příznakem, typickým pro tuto nemoc, je zatuhlost páteře, nejčastěji po ránu. Ranní zatuhlost páteře také odeznívá přibližně do půl hodiny, jakmile se rozpohybujeme. Mnozí si úlevu mylně spojí s ranní kávou nebo snídaní.
Bolest se časem stupňuje. Začíná vystřelovat do končetin, v horším případě se přidává i inkontinence, zatuhnutí celé páteře a následná kostní přestavba páteřních obratlů. Páteř pak připomíná bambusový kmen. Rozvíjí se celková ztráta hybnosti. Kromě postižení dolní části páteře se může objevit i zánět šlach, v některých případech i zánět řasnatého tělíska očí a oční duhovky. Největší komplikace této nemoci jsou zlomeniny páteře a celková invalidizace. To je naštěstí dnes již vzácné, protože nemoc je léčitelná.
JE NEMOC DĚDIČNÁ?
U Bechtěrevovy nemoci lze vypozorovat vliv našich genů na její rozvoj. Až 7 % populace má pro rozvoj této nemoci dědičné dispozice. Bohužel kromě revmatologů a fyzioterapeutů na ni při diagnostice lékaři často nemyslí. Proto bolesti zad často léčí pouze léky, mastmi a gely proti bolesti a nasazují neúměrný sportovní režim s cílem rozhýbat bolavou část páteře. To pak vede k jejímu dalšímu přetěžování.
ZMĚNA POHYBOVÉ STRATEGIE
V případě Bechtěrevovy nemoci je nutné co nejdříve změnit sportovní a pohybovou strategii. Cílem není sportovní výkon a výdrž, ale co největší mobilita a flexibilita páteře. Změna strategie je zapotřebí proto, že se zde jedná o zánětlivé onemocnění, které může mít vlny vzplanutí a klidové fáze, takže nadměrné přetěžování ve fázi vzplanutí by mohlo průběh nemoci ještě zhoršit.
Klíčem ke zvládnutí této nemoci je pravidelná a nemoci uzpůsobená pohybová aktivita. Jde o pravidelnost, ne o sportovní výkon. Jde o pohyblivost, nikoli o sílu. V případě této nemoci již moderní medicína umí její podstatu i průběh zánětu vyšetřit. Nemoc je možné léčit nejen protizánětlivými léky, ale i biologickou léčbou. Postup nemoci a následky však lze ovlivnit pouze pohybem, konkrétně dobrou a na míru šitou dlouhodobou pohybovou strategií.
Bolesti zad jsou signálem, kterým nám naše tělo dává vědět, že něco děláme nesprávně. Pokud zápasíte delší dobu s bolestmi a nedokážete si jejich příčinu vysvětlit, je načase vyhledat odbornou pomoc ještě předtím, než si naordinujete nevhodný pohybový režim.
Vaše doktorka kamarádka
Gianna Conti
