Přejít k hlavnímu obsahu
dětská logopedie
Zdravé dítě

Cesta k prvním slovům není rovná

První slova dítěte jsou velmi očekávaná nejen rodiči, ale také okolím dítěte. Pokud nepřicházejí, jsou rodiče často podrobováni všetečným dotazům a kritice, což někdy vyústí až v dusnou atmosféru v rodině.

Jak probíhá vývoj řeči u nejmenších dětí, na co si dát pozor, jak podpořit dítě v komunikaci a kdy vyhledat klinického logopeda nám vysvětlila Mgr. Martina Havlíčková, klinická logopedka a konzultantka projektu Logopedická pohotovost.  

Proč je právě první slovo z pohledu rodičů tak důležité? 

Stejně jako první krůčky i první slova jsou pro rodiče a jeho okolí jakýmsi všeobecným ukazatelem toho, že se dítě vyvíjí, jak má. Rodiče rádi čtou v různých knihách a na internetu, co by kdy dítě mělo dělat, pokud ale nejde vše podle tabulek, znervózní. Na základě rad a tlaku okolí či různých internetových diskuzí se pak maminky snaží vývoji řeči dítěte pomoci. Opakovaně slyší otázky typu: „Čteš mu vůbec? Mluvíš na něj?“ A tak denně čtou, mluví na dítě téměř nepřetržitě, chtějí, aby opakovalo slova, a ono se to nedaří.

Je to správně nebo ne?

Vyžadovat po dítěti v raném věku opakování slov je mnohdy zbytečné a rodiče i děti často cítí tlak a frustraci, že slova nepřicházejí. Je nutné vzít v úvahu širší souvislosti vývoje řeči a komunikačních dovedností jako takových. Každé dítě je jedinečné, variace toho, co má kdy umět, jsou široké. Pokud však dítě stagnuje delší dobu, je to znakem toho, že se něco děje a je potřeba to prozkoumat, pochopit příčiny a začít problém řešit.

Jak tedy nejranější vývoj řeči probíhá?

Cesta od křiku novorozence k prvním slovům je složitý a velice dynamický proces, který u každého dítěte probíhá jiným tempem. První měsíce mají pro vývoj řečové komunikace zásadní význam. Neverbální komunikace představuje pro dítě v prvních měsících života hlavní a nejdůležitější způsob komunikace. Díky ní může ukázat, že rozumí, co mu okolí sděluje.

V prvních měsících života dítě komunikuje nezáměrně a náhodně objevuje svět. Kolem osmého měsíce však začíná zjišťovat, že může své okolí záměrně ovlivňovat a začíná ukazovat na předměty nebo je podává. Je to pro nás signál, že si dítě uvědomuje, že věci existují, a začíná chápat vztah mezi příčinou a následkem. A právě ukazování (gesto) je pro nás důležité – je to zásadní vývojový milník, který nám dokazuje, že dítě rozumí. Vývoj řeči a gest je nedílným procesem. 

Kdy mám jako rodič zpozornět a vyhledat pomoc odborníka? 

Přestože je v naší zemi stále zažitý postup, kdy se logopedická terapie zahajuje, až když dítě začne mluvit a je schopno spolupráce, není to zcela vhodné. Rodiče obvykle cítí, pokud se vývoj řeči jejich dítěte odlišuje. Důvody ke znepokojení mohou být, pokud dítě například nerozumí jednoduchým pokynům, vyhýbá se očnímu kontaktu, nemá zájem o napodobování gest, nepokouší se imitovat zvuky atd. Úkolem klinického logopeda je nastavit funkční komunikaci rodičů s dítětem tak, aby napomáhali rozvíjet jeho řečové a jazykové schopnosti. 
 

Pokud jako rodiče máte jakékoliv pochybnosti, zda vývoj vašeho dítěte probíhá dobrým směrem a správnou rychlostí, nebo jen hledáte ujištění a potřebné informace, oslovte klinického logopeda. Existuje mnoho strategií, které lze aplikovat již v nejranějším věku a mohou mít příznivý dopad na rozvoj řeči. Konzultaci na toto téma lze provést i online v rámci projektu Logopedická pohotovost, na kterou ZP MV ČR přispívá v rámci programu Telemedicína.

Jak podpořit komunikativní dovednosti nejmenších dětí?
Základní principy komunikace s malými dětmi

  • Dívejte se dítěti do tváře

    Představte si, jak byste se cítili, kdyby na vás někdo mluvil ve stoje a vy k dotyčnému seděli zády. Dítě při komunikaci potřebuje vidět obličej svého rodiče (pohled, pohyby rtů, jazyka, mimiku). Lépe tak porozumí kontextu z jeho výrazu, zároveň rodič může lépe sledovat reakce svého dítěte, jsou si rovnými komunikačními partnery. Sedněte si k dítěti nebo se k němu skloňte.
  • Následování zájmu dítěte

    Pozorujte reakce svého dítěte. Kam se dívá, jak se tváří, co asi cítí? Poslouchejte, zapojte se a nechte se hrou dítěte vést. Můžete komentovat to, na co se dívá nebo kam jde. Nejenže dítě při takové činnosti lépe spolupracuje, ale podporuje se tím vztah mezi rodičem a dítětem a také chápání účelu záměrné komunikace. Rodič není stylizován do role učitele a nedává rozkazy. 
  • Naladění se na řečovou úroveň dítěte

    Při komunikaci s dítětem je potřeba zpomalit tempo řeči a přizpůsobit délku vět aktuální úrovni, jakou dítě mluví. Díky tomu snáze udrží pozornost. Navíc má lepší možnost opakovat (gesto, zvuk, slovo). Nepřekračují se totiž jeho schopnosti a je pro něj jednodušší porozumět situaci.

 

Mgr. Martina Havlíčková je klinická logopedka, členka Asociace klinických logopedů ČR a konzultantka Logopedické pohotovosti. V rámci své praxe se setkává s lidmi s řečovými obtížemi všech věkových skupin. Problematiku vývoje řeči u nejmenších dětí však považuje ve své práci za klíčovou, jelikož zde lze nejlépe preventivně působit a může tak pomáhat rodinám se lépe dorozumět. 
 

Aktuálně