Přejít k hlavnímu obsahu
Děti a sexualita
Zdravé dítě Od početí do tří let

Děti a sexualita: jak čelit zvídavým otázkám

Malé děti nedokáží rozlišovat vhodné a nevhodné otázky. A tak se může stát, že se vás třeba v tramvaji zeptají, jak vlastně vznikají děti. Mějte na paměti, že zvídavost je přirozená a žádná otázka není tabu.

V minulém článku jsme si řekli, že k přirozenému vývoji dítěte patří i jeho sexualita. Je zcela běžné, že si už nejmenší děti zvídavě prohlížejí své přirození, zajímají je rozdíly mezi mužem a ženou a dokonce mohou zjišťovat, že jsou jim dotyky na intimních místech příjemné. Rodiče mají tendence děti napomínat, že „to se nedělá“, a odpovědi na jejich intimní otázky oddalovat na pozdější věk. A to především proto, že se sami stydí. Jenže stud by neměl být na místě – naopak je třeba s dětmi o sexualitě mluvit a už od raného věku je připravovat na jejich budoucí život. Samozřejmě citlivě a s ohledem na jejich dětské chápání.

Na co se děti nejčastěji ptají

Děti mohou mít různé zvídavé otázky, v závislosti na věku a úrovni zkušeností. Některé rodiny jsou v tématu otevřenější, považují za běžné, že se rodiče před dětmi například převlékají, chodí nazí nebo se dokonce společně koupou ve vaně. Jiné rodiny jsou naopak stydlivější, rodiče se před svým dítětem nikdy nesvlékají donaha, a tak první pohled na nahou holčičku nebo chlapečka může přijít až ve školce. Míra zvědavosti dětí nejvíce roste právě s nástupem do mateřské školy, kdy jsou děti rozumově vyspělejší a začnou se nás ptát. 

Mezi nejčastější otázky ve školkovém věku patří: Proč mám pindíka a Anička ho nemá? Jak čůrají holky, když nemají pindíka? Proč mají holky prsa a kluci ne? S nástupem do školy přicházejí ještě palčivější otázky: Jak vzniká miminko v břiše maminky, jak se tam dostane? A později se k tomu připojí ještě otázky na tělesné změny – proč mi rostou chlupy, proč se mi zvětšuje piňďa apod.

Je důležité vytvořit si doma otevřené a podporující prostředí pro komunikaci. Jakmile dítě položí podobnou otázku, nenapomínejte ho za ni, nekárejte ho a vyhněte se větám typu „To tě nemusí zajímat, na to jsi ještě malá“ apod. Místo toho najděte vhodnou odpověď, nejlépe v souladu obou rodičů – aby maminka jeden den neříkala něco jiného než tatínek druhý den, dítě by pak bylo zmatené. Vaše odpovědi by měly být přizpůsobeny věku dítěte a pokud možno co nejpřesnější. Jen otevřená komunikace může pomoci dětem vybudovat zdravý pohled na sexualitu a vztahy.

Kdy je ten správný čas?

Zatímco v předškolním věku můžeme s dětmi mluvit na toto téma hravou formou s používáním domácích „přezdívek“, se školáky už je třeba mluvit jasně a srozumitelně. Dítě ve věku 6 až 8 let už by mělo vědět, jaké jsou tělesné rozdíly mezi mužem a ženou, že se děti rodí z maminčina břicha, že se intimní partie zakrývají a že se jich dotýkáme pouze v soukromí. Zhruba v 9 až 12 letech už by dítě mělo vědět, jak dochází k rozmnožování, jaké funkce mají naše pohlavní orgány, že se chlapcům zvětšuje penis a dívky menstruují. V tomto období přichází i velmi citlivé téma sebeuspokojování – rodiče by měli dítě taktně informovat, že je to běžné, nemusí se za to stydět, ale je třeba to provádět pouze v soukromí. Rozhovor s dětmi o sexualitě je důležitým aspektem výchovy. Otevřená a bezpečná komunikace může pomoci dětem lépe porozumět svému tělu, vztahům a sexuálnímu chování. 
 

Jak s dětmi mluvit o sexualitě

  • Začínejte odmala. Mluvte spolu o rozdílech na těle, o tělesných funkcích a částečně i o početí. Přizpůsobte své odpovědi věku dítěte.
  • Vytvořte otevřené prostředí. Žádná otázka by neměla být tabu. Buďte otevření všem dotazům.
  • Používejte správné termíny. Ve školním věku už by dítě mělo znát správné názvy, například „penis, pochva, vagína“. 
  • Udržujte pravidelný dialog. Sexualita není jednorázové téma. Vracejte se k němu opakovaně, dovysvětlujte a nechte dítě ptát se. Vždy je lepší, když se dozví pravdu od rodičů než od spolužáků.

Autor: Petra Škeříková, redaktorka portálu Zdraví jako vášeň

Aktuálně