Dítě s vývojovou dysfázií může žít normální život, říká klinická logopedka

• Jaké jsou běžné komunikační projevy dítěte do 3 let před nástupem do mateřské školy?

Normální zdravé dítě kolem 1 roku začíná používat první slovíčka. Je třeba vnímat, jestli dobře rozumí instrukcím, jestli umí opakovat zvuky, jestli kouká do očí, sdílí komunikaci a pozornost, hraje hry jako „baf“ a „kuk“. Ve 2 letech začíná spojovat slova dohromady a tvoří první věty, je u něj větší rozvoj senzomotorické hry a nastupuje symbolická hra. Mělo by nám rozumět, zvládnout dvě za sebou jdoucí instrukce. Ve 3 letech mluví ve větách, umí vyprávět, poslouchat pohádku, začíná hra „na něco“. Když to není, je něco špatně.

• Znamená to, že už v tomto věku můžeme mít podezření na poruchu vývoje řeči?

Ano, můžeme mít podezření, že ve vývoji řeči není něco v pořádku(1) – když je dítě tiché, nechce komunikovat, nekouká vám do očí, nereaguje na své jméno nebo vaši instrukci, nechce hrát hry… Pak je na místě poradit se s pediatrem, který vám může vystavit žádanku ke klinickému logopedovi(2). Je lepší se dojít poradit, včasná diagnóza je důležitá.

• Často se setkáváme s termínem vývojová dysfázie. Co přesně to znamená?

Vývojová dysfázie je neurovývojová porucha, kdy část mozku zodpovědná za jazyk se vyvíjí jinak, než je norma. Děti mají problém s porozuměním v češtině, s tvorbou vět a užíváním jazyka. Bohužel je to porucha na genetickém podkladě, tedy je tam vysoká míra dědičnosti v rodině, a ne vždy je tato diagnóza samostatná. Studie potvrdily, že se k ní pojí další diagnózy. Často se pak zaměňuje s mentální retardací. 

• Jak s dětmi s touto diagnózou pracujete?

Záleží na tom, v jakém věku dítě přijde. Pokud je mu do 3 let, první setkání a vyšetření probíhají formou hry. Cílené typické vyšetření u stolečku provádíme až po třetím roce. Rodiče ale někdy přijdou s dětmi až ve školním věku, pak je to vyšetření specifické, sledujeme i vývojové poruchy učení, které se k tomu váží až v 80 procentech.

Jak podporovat děti s vývojovou dysfázií? Poslechněte si v broadcastu s klinickou logopedkou 

• Jak by s dětmi měli pracovat sami rodiče?

Je to náročné a u každého dítěte jiné. Zásadní je podporovat to, co je deficitní, co jim nejde, ale zároveň i to, co jim jde, v čem jsou dobré a šikovné. Aby nebyly smutné a frustrované. Pokud najdeme něco, co dítě těší a baví, musíme ho v tom podporovat, aby z toho mělo radost. A k tomu třeba deset minut denně cílenou práci zaměřenou na ten jazykový deficit. Dětem obecně ve správném vývoji řeči také příliš nepomáhá, když jsou jen na telefonech a tabletech. Ty vizuální obrazy jsou příliš rychlé, způsobuje to únavu mozku a podrážděnost. Dětský mozek by měl mít klid, aby dozrál. Vývoj bohužel nepřelstíme, ale u lehčích forem vývojové dysfázie mohou být terapie velmi účinné a dítě může žít normální, spokojený život.

Autor: Petra Škeříková