Veganská strava neobsahuje vůbec žádnou ingredienci pocházející z živočišné produkce, tedy ani vajíčka či mléko – prostě nic. Naproti tomu vegetariáni jen nejedí zvířata. Naopak si ale klidně dají sýr, tvaroh a podobné produkty, tedy potraviny živočišného původu.
Veganská strava v sobě zahrnuje ještě vyhraněnější podmnožinu takzvané „raw“ (z anglického „syrový“) stravy, která se konzumuje syrová a která by měla být vypěstována vlastními silami nebo na bio farmách, aby v sobě neměla ani náznak pesticidů či jiných chemických prvků.
Co si představit pod pojmem raw veganská strava
Myšlenka jíst pouze syrová jídla existuje od poloviny 19. století, kdy ji presbyteriánský reformátor Sylvester Graham propagoval jako způsob, jak se vyhnout nemocem. Raw veganství, stejně jako veganství celkově, vylučuje všechny potraviny živočišného původu. K tomu přidává koncept, podle kterého by se potraviny měly jíst zcela syrové nebo zahřáté při teplotách 40 až 48 °C, ale jiné už ne.
Proč jíst syrovou stravu?
Někteří lidé se pro raw stravu rozhodnou z etických nebo environmentálních důvodů, ale většina to dělá pro zdravotní přínosy, který tento typ stravování slibuje. Základem je myšlenka, že syrové a minimálně zahřáté potraviny jsou výživnější než vařené. Místo vaření se používají alternativní metody přípravy jídla, jako je například odšťavňování, míchání, namáčení, klíčení a dehydratace.
Syrová veganská strava poskytuje všechny živiny, které lidé potřebují, proto v jejím podání již není potřeba dalších surovin. Je obecně bohatá na ovoce, zeleninu, ořechy, semena, naklíčená zrna a luštěniny. Může však také představovat některá zdravotní rizika – zejména pokud není dobře naplánovaná.
Přínosy pro zdraví
-
Může zlepšit zdraví srdce
Syrová veganská strava může zlepšit zdraví srdce díky svému zaměření na ovoce a zeleninu a výše zmíněné suroviny, které jsou obvykle spojovány s nižším krevním tlakem a sníženým rizikem srdečních onemocnění či mrtvice. Studie potvrzují, že právě tyto potraviny mohou zlepšit hladinu cholesterolu v krvi a dále snížit riziko srdečních onemocnění.
Pozorovací studie dokonce uvádějí, že vegani mohou mít až o 75 % nižší riziko vzniku vysokého krevního tlaku a o 42 % nižší riziko úmrtí na srdeční onemocnění než běžná populace.
-
Může snížit riziko cukrovky
Veganská strava může také snížit riziko cukrovky. Opět je to částečně způsobeno zaměřením na ovoce a zeleninu, které jsou spojeny s nižším rizikem diabetu 2. typu. Kromě toho je ovšem tato strava bohatá na vlákninu – živinu spojenou s nižší hladinou cukru v krvi a zvýšenou citlivostí na inzulin.
Jedna nedávná studie uvádí výsledky srovnání vegetariánské a veganské stravy a ukázalo se, že veganská strava snížila riziko diabetu 2. typu o 12 %, takže byla v tomto ohledu úspěšnější.
Jak jsme již uvedli, veganská strava obsahuje velké množství ořechů, semen, naklíčená zrna a luštěniny, což může dále pomoci snížit hladinu cukru v krvi. Velmi účinná je při snižování „špatného“ LDL cholesterolu.
Pokud si sestavíte jídelníček dle pravidel veganství, pravděpodobně se vám podaří zhubnout a váhu si udržet. Syrová strava je logicky spojena s nižším množstvím kalorií, a tudíž redukuje množství tělesného tuku.
V rámci jedné ze studií byli například pozorováni lidé, kteří konzumovali raw stravu po dobu více než 3,5 roku. Výsledek ukázal, že účastníci výzkumu zhubli o 10 až 12 kg. A co víc, ti, kdo měli ve své stravě nejvyšší procento syrových potravin, měli také nejnižší indexy tělesné hmotnosti (BMI).
Vysoký obsah vlákniny – rozpustné i nerozpustné – může výrazně pomoci zlepšit trávení. Nerozpustná vláknina pomáhá potravinám rychleji se pohybovat střevem, což snižuje pravděpodobnost zácpy.
Rozpustná vláknina je zase prospěšná tím, že pomáhá „krmit“ dobré bakterie ve střevech. Tyto zdravé bakterie zase produkují živiny, jako jsou tuky s krátkým řetězcem, které pomáhají snižovat zánět ve střevech. Mohou také zlepšit příznaky syndromu dráždivého tračníku, Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy.
Pokud zvolíte raw veganskou stravu, určitě se poraďte s odborníky na tento typ stravování. Nesmí vám chybět žádné živiny, vitaminy, minerální látky či jiné důležité prvky, které se běžně nacházejí v normální pestré stravě.
Vše také konzultujte se svým lékařem, který vám poradí, zda právě pro vás je takový jídelníček vhodný. Závisí to na vašem zdraví i na lécích, které případně užíváte.
Je-li všechno v pořádku, záleží už jen na vašem výběru. Volte tak, abyste byli spokojení, a mějte na paměti, že návrat k běžnému typu stravování je možný vždy.
