Dnes již nemusíme tolik usilovat o propagaci kojení jako nejzdravější potravy pro rychle se vyvíjející organismus miminka. Kojení je naštěstí většinově vnímáno jako samozřejmá volba, a tak spíše než to, zda byste měla kojit, řešíte, jakou technikou bezbolestně a bez potíží kdykoli podat svému dítěti to, co potřebuje.
V tomto článku ale píšeme o výživě maminky, a to po celou dobu kojení dítěte, i při zabudovávání příkrmů a postupném přechodu na tuhou stravu. Kojením totiž velmi dlouho zajišťujete nezbytné stavební látky pro dokončení vývoje, který započal v děloze. Příroda se nejen u nás, ale i u jiných savců totiž spolehla na to, že co se nestihne dokončit před porodem, dovyvine se v průběhu prvních let života miminka. Proto ještě po narození nejsou dokončeny všechny trávicí mechanismy, vstřebávání živin probíhá úplně jinak, teprve se tvoří mikrobiom uvnitř střev a postupně se také „školí“ dětská imunita, která se učí vyrovnávat s vlivy vnějšího prostředí.
V mozku a v nervovém systému dítěte probíhají dramatické změny i po narození. Počet neuronů, tedy mozkových buněk, které řídí celý organismus, je do jisté míry uzavřený již před porodem. Dále a zcela záměrně až po narození se rozvíjí jejich vzájemné propojení do jednotlivých funkčních struktur. Logicky vzato, čím kvalitnější a košatější propojení neuronů vznikne v raném dětství, tím lepší základ se tvoří pro rychlost a bohatost duševních funkcí, například učení se, pamatování si, rozvoj řečových schopností a tím pádem i pro inteligenci dítěte v pozdějším věku.
Po narození je vývoj mozku prokazatelně dle vědeckých studií podporován nenasycenými mastnými kyselinami, zejména DHA, kyselinou dokosahexaenovou v mateřském mléce. DHA je jednou ze základních stavebních látek buněčné membrány. Tato kyselina se u starších dětí a dospělých již dokáže vytvořit z jiné mastné kyseliny, kyseliny alfa-linolenové, které máme v běžné stravě dostatek ve formě rostlinných olejů, ale játra miminka ji ještě nedokážou sama vyrobit. Proto tuto veledůležitou kyselinu musí dítě dostávat přímo v mateřském mléce. DHA kyselina se však typicky nevyskytuje v naší běžné české stravě, protože nejsme zrovna příznivci mořských mastných ryb a nejíme denně mořské řasy, ze kterých bychom tuto kyselinu získávali napřímo. Proto se v době kojení musí přímo pohlídat, abychom měli dostatek zdrojů této kyseliny.
Velmi podstatné je hlídat si příjem nenasycených mastných kyselin u kojících veganek a vegetariánek, v tomto případě zvolte klidně alternativní zdroj omega kyselin z mořských řas. Druhá důležitá věc je mít pod kontrolou dostatečnou frekvenci, tedy denní příjem této mastné kyseliny. Kojící matka potřebuje DHA pro sebe a pro miminko, takže jakákoli denní doporučovaná dávka, kterou si přečtete u potravinových doplňků ve formě kapslí rybího tuku nebo lžiček rybího oleje, je prostě nedostatečná. Státní zdravotní ústav (prof. Ruprich, 2018) ve svých oficiálních doporučeních navazujících na Světovou zdravotnickou organizaci publikuje, že k dosažení ideální denní dávky pro matku i dítě je vhodné konzumovat pravidelně zhruba 350–450 mg DHA denně. Toho lze dosáhnout pravidelným příjmem 2–3 gramů rybího tuku v jakékoli podobě, například z makrel, lososů, sardinek, tuňáka, jiných mořských mastných ryb nebo v podobě solidních rostlinných (z mořských řas) potravinových doplňků pro vegany s laboratorně prokázanou hladinou DHA. Vždy tedy pohlídejte rozumnou a opakovanou pestrou konzumaci těchto živin, ale nepřehánějte to:
- Vyvarujte se doporučení, že stačí konzumovat výhradně rostlinné oleje, například řepkový a olivový. Nelze spolehlivě říct, jak kvalitně vaše vlastní tělo syntetizuje DHA z přijaté ALA kyseliny, proto hladina DHA ve vašem mateřském mléku nemusí být dostatečná.
- Pozor dejte také na opačný extrém: Větší dávky nenasycených mastných kyselin již pro vás také nejsou přínosem, mohou negativně ovlivňovat srážlivost vaší krve a kaloricky zbytečně zatěžují organismus.
Vědci již dnes v mnoha studiích, které jsou prováděny zobrazovacími metodami MRI a CT s následnými počítačovými modelacemi, dokážou přesně ověřit, že pravidelnou konzumací, a tedy i dostatečným příjmem nenasycených mastných kyselin dochází v dětském mozku k navýšení tzv. bílé mozkové hmoty, to znamená myelinem obalenými větveními neuronů, které tvoří šedou kůru mozkovou.
Kojení má prokazatelně pozitivní vliv na rozvoj mozku
V roce 2020 byla publikována studie West Virginia University v odborném časopise pro neurovědecké vědy, kde jsou publikovány výsledky výzkumu na 1- až 4letých dětech a opakovaně potom na 4- až 8letých dětech, a to i se zohledněním délky kojení v raném dětství a mnoha dalších faktorů a formou opakovaného vyšetření množství bílé mozkové hmoty bylo jednoznačně potvrzeno její zvýšené množství v oblastech přímo spojených s učením a rozvojem řečových schopností dítěte. Na CT snímcích je opakovaně zachycovaná zvýšená koncentrace bílé hmoty v určitých částech mozku, které jsou přímo spojené s rozvojem inteligence a schopností učení. Tyto pozitivní vztahy byly dokumentovány u dětí pravidelně kojených na rozdíl od dětí nedostatečně kojených a nekojených.
