Mnohé z nich vyřešíme jednoduše, stačí rychle zareagovat. Další zase raději nedopusťme. Můžou zejména naše děti ohrozit na zdraví. Každý týden zde najdete jiné téma a jeho řešení.
Děti v autě
Televize pravidelně ve večerních zprávách informuje o nezodpovědných rodičích, kteří ponechali dítě v nevětraném autě na přímém slunci. Rozčílí nás to a pobouří. To nám se rozhodně stát nemůže! Opravdu?
Léto bývá čím dál teplejší a sluneční záření intenzivnější. V horkém počasí se nám zrovna běhat po nákupech nechce, ani času nemáme nazbyt, proto je celkem jasné, že na pochůzky a předvíkendové nebo dovolenkové nákupy vyjedeme za město příjemně klimatizovaným autem. Zatímco máme hlavu plnou starostí, kde a co pořídíme, děti se otravují na zadním sedadle. Na první nákup je bereme s sebou. Poté, co na ně asi hodinu pokřikujeme mezi regály a odkládáme věci, které „nutně“ potřebují koupit, zavelíme směr pokladna a rychle s nákupy k autu. Aby byl v rodině klid, těsně před pokladnou ještě klademe na pás nanuky. Hurá do auta. Nasedáme s neurčitým pocitem, že jsme něco zapomněli. Jejda! Najednou si vzpomeneme, že nám chybí opalovací krém. Pak nové kartáčky. Cestovní zubní pasta. A najednou máme hlavu plnou nákupních restů.
„Děti, buďte tady hodné!“ zavelíme směrem k zadnímu sedadlu a vystupujeme z auta. „Za vteřinu jsem zpátky!“ křičíme ještě kvůli svému svědomí a ráznými kroky, plné neochvějného přesvědčení, že do jedné, dvou minut vše vyřídíme, pádíme zpátky do obchodního centra.
O půl hodiny později:
Stojíme nerozhodně u regálu s desítkami opalovacích krémů. Hlava pracuje na plné obrátky: Koupím dětské mléko na opalování. Není moc drahé a velké? Vejde se mi do kufru? No, ale to se já vůbec neopálím. Tak pro sebe vezmu tento krém se třpytkami. Jééé! Toto mléko krásně voní, jako loni v Řecku. Ne, ne, žádné vymýšlení, koupím si sprej. Je praktičtější. No, jo, ten mi ale udělá fleky na oblečení. Nemám přece jenom koupit jen ten dětský sprej? Jo, ještě komáři! Úplně jsem zapomněla. Sousedka říkala, že jich tam je hodně! Koupím sprej nebo i odpuzovač? A ještě osvěžující ubrousky. Jo a kde jsou ty malé zubní pasty?
Z reproduktorů v obchodním centru se ozývá naléhavé hlášení: „Prosíme řidiče červené Octavie s poznávacím číslem xxx, aby se neprodleně dostavil k vozidlu. Prosíme řidiče“… Najednou nám proběhne mráz po zádech. To je přece naše auto!
O pět minut později
Vyděšeni k smrti dobíháme k autu. Prodíráme se skupinkou přihlížejících, v popředí policejní hlídkové vozidlo, za autem blikající majáky sanitky. Zadní dveře sanitky se zavírají a vozidlo za zvuku hlasité sirény spěšně odjíždí do nejbližší dětské nemocnice. Všude kolem našeho auta vidíme střepy. Policisté se s hrozivým pohledem v očích ptají, jestli toto vozidlo patří nám. O život dětí nyní bojují profesionálové v sanitce a na urgentním příjmu v nemocnici.
Epilog
Dítě ponechané ve vozidle je bezprostředně ohroženo na životě již po několika desítkách minut i při relativně snesitelných vnějších teplotách. Již při teplotě 20 °C se do hodiny interiér vozidla zahřeje na průměrně 46 °C a při třicetistupňových běžných teplotách stejné teploty auto dosáhne již za půl hodiny. Následky pobytu v takové teplotě můžou být až fatální. Platí pravidlo, že čím je dítě menší, tím intenzivněji probíhá tepelná výměna a tím rychleji se vyčerpají kompenzační mechanismy jako pocení a zrychlené dýchání. Děťátko kolabuje a může se mu až zastavit krevní oběh. Nebezpečné je i letní podmračené počasí, stav před bouřkou. I přes zamračenou oblohu proniká silné sluneční záření, proto se vnitřek vozidla zahřeje, i když se nám zdá, že nemusíme hledat stín, když parkujeme. Další chyba vzniká, když si myslíme, že jsme zaparkovali ve stínu. Stačí, aby uběhlo pár minut, země se vůči slunci pootočí a stín změní svůj úhel.
Rychlost vzestupu teploty v autě podle teploty okolí
Zdroj: z knihy doc. Viliama Dobiáše Ako si nezabiť dieťa, vyd. Dixit Slovensko, 2017
Jedinou prevencí vážných zdravotních následků tohoto jednání je vůbec tuto situaci nedopustit. I když děti zlobí, bezpečněji jim bude v klimatizovaných prostorách nákupního střediska s námi. Nebo je ponechme například u sousedů na hlídání. V autě můžou zůstat jedině tehdy, když s nimi bude zodpovědná dospělá osoba, které odevzdáme klíče a která se postará o dostatečnou hydrataci a větrání vozidla, případně nastartování klimatizace.
Osamělé dítě a zamčené auto na slunci nebo v teplém počasí je kombinace, která prostě nesmí nastat naším vědomým jednáním. Následky bychom si pak nesli celý život.
Vaše doktorka kamarádka
Gianna Conti
Autorka
MUDr. Gianna Conti, MBA – lékařka, vydavatelka odborných časopisů pro seniory, sociální služby a záchranářství, garantka prestižního projektu oceňování hrdinských záchranářských činů Zlatý záchranářský kříž, propagátorka poctivé zdravotní osvěty. Přednáší a vzdělává především nezdravotnickou veřejnost.
Upozornění
