V horku se totiž může lehce přehrát. Hrozí nám úpal nebo úžeh.
Na rozdíl od češtiny, kde si oba pojmy často pleteme, angličtina označuje oba stavy podle příčiny, která je vyvolává. Potom je jednoduché si zapamatovat základní rozdíl mezi dvěma odlišnými stavy, oběma velmi škodlivými pro organismus.
ÚPAL je v anglické terminologii zavedený jako HEATSTROKE. Doslovně přeloženo jako „zásah teplem“, tedy náhlé zhoršení zdravotního stavu způsobené vlivem intenzivního tepla v ovzduší nebo v interiéru. Úpal vzniká, když je tělo vystaveno horku delší dobu, postupně se vyčerpají přirozené ochlazovací mechanismy (pocení, zrychlené dýchání) a v těle se hromadí teplo. Nedostatečným ochlazováním se dále zvyšuje tělesná teplota až do stavu, kdy se již mění funkčnost některých orgánových soustav. Při dlouhodobějším zahřátí těla nad 40 °C dochází nejen k nebezpečnému zrychlení srdeční akce, ale i k poklesu krevního tlaku a problémům s návratem krve do srdce, dokonce ke vzniku otoků. Nejvážnější komplikací je při tom hrozící otok mozku.
Úpal se vyvíjí při pobytu v teplém prostředí i pobytu na slunci při vyšší vlhkosti vzduchu, ve špatně větraných prostorách, výrobních halách, například i v příliš zahřátých tělocvičnách. Častěji na něj trpí osoby s již zjištěným vyšším krevním tlakem nebo osoby se zvýšenou činností štítné žlázy.
Prvními příznaky jsou bolesti hlavy, zmatenost, nutkání na zvracení a nevolnost. Kůže je suchá, časté bývají také svalové záškuby. Při zanedbání léčby těchto příznaků dochází k rozvoji šoku a ztrátě vědomí.
ÚŽEH je v angličtině zavedený jako SUNSTROKE, tedy „zásah sluncem“. Již na první pohled vidíme, že hlavní roli v rozvoji tohoto příznaku bude hrát přímo slunce. V čem se tedy úžeh od úpalu liší? Kromě jiné vyvolávající příčiny je rozdíl v rychlosti nástupu a taky v závažnosti celkového průběhu. Úžeh je zkrátka ještě větší malér než úpal.
I když jsou si oba stavy podobné, úžeh je mnohem zákeřnější v tom, že na přímém slunci došlo ke spálení velké části pokožky, častokrát i pokožky pod vlasy na hlavě. Spálení slunečním zářením pak v kůži vyvolává zánětlivou reakci, kdy je tak jako u jiných popálenin produkováno obrovské množství sekundárního tepla.
Během několika hodin po slunění, tedy klidně i večer nebo v noci, dochází náhle ke zhoršení zdravotního stavu. Závažnou komplikací jsou nejen popáleniny na kůži, ale i teplem vyvolané prokrvení mozkových blan, které vede k závažným bolestem hlavy, příznakům dráždění mozkových blan, dokonce až ke ztrátě vědomí a rozvoji šokového stavu.
První pomoc při úpalu a úžehu
- Odstranění příčiny: Jinak řečeno – pryč od zdroje tepla, pryč ze slunce. Ne pod slunečník, ale doslova do stínu, do dobře větraných nebo klimatizovaných prostor.
- Ochlazování: Ochlaďte co největší plochu těla, ideálně pod studenou sprchou. Pokud to nejde, mokré ručníky na čelo, za krk. Pokud seženete led, vložte nohy do kbelíku s ledem a vodou. Nohy po pár minutách vyndejte, pokračujte v ochlazování balením do mokrých ručníků.
- Polohování: Pokud je postižený při vědomí, poloha vleže je v pořádku. Pokud upadá do mdlob, při poloze vleže mu ještě zvedněte nohy na židli nebo podložku (autotransfuzní poloha). Kontrolujte stav vědomí a kontaktujte zdravotníky.
- Hydratace: Pokud je při vědomí, klíčové je po malých dávkách podávat rehydratační tekutiny, ideálně sportovní iontový roztok, ale v případě nutnosti poslouží i naředěná ovocná šťáva s trochou soli. Má-li někdo u sebe šumivé multiminerálové nápoje nebo magnezium v prášku, podejte i tyto.
- Úleva od bolesti: Zvládnout můžete pouze lehké příznaky u jinak zdravého jedince. Když doplníte minerály, pro úlevu od dalších potíží můžete použít běžně dostupné léky na bolest hlavy. Klíčové je zabezpečit klid, spánek a pohlídat pitný režim.
- Pozorování: Každá změna zdravotního stavu vyžaduje delší pozorování a opatrnost. Zejména u úžehu musíme být všímaví, protože se může projevit až hodiny po samotném slunění a náhlé zhoršování zdravotního stavu může být zrádné. Jakoukoli změnu vědomí, kolaps, zmatenost a příznaky šokového stavu řešme rychle se zdravotníky. Bedlivě hlídejme zejména osoby v mdlobách a kontrolujme, jestli nedochází k zástavě krevního oběhu. Může k ní dojít náhle. V tom případě musíme bez váhání začít s resuscitací.
Vaše doktorka kamarádka
Gianna Conti
Autorka
MUDr. Gianna Conti, MBA – lékařka, vydavatelka odborných časopisů pro seniory, sociální služby a záchranářství, garantka prestižního projektu oceňování hrdinských záchranářských činů Zlatý záchranářský kříž, propagátorka poctivé zdravotní osvěty. Přednáší a vzdělává především nezdravotnickou veřejnost.
Upozornění
Léčebná a zdravotně osvětová doporučení v této rubrice nenahrazují kompletní lékařské vyšetření.
Informace zde prezentované nenaplňují znaky § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.