Míry a tabulky neberte u dětí jako dogma

Vážení a měření dětí je po desítky let přirozenou součástí pediatrické praxe. Od narození tím získáváme cenný a přitom jednoduchý zdroj informací o dynamice růstu a postupného vývoje dítěte. U dětí do tří let kromě posuzování hmotnosti a výšky dítěte ještě měříme obvod hlavy, abychom včas podchytili odchylku od normy, která může informovat o případné vrozené vadě na úrovni mozkových krevních cév, kterou před narozením nebylo možné rozeznat. 

OBECNÉ PRINCIPY MĚŘENÍ

Základní premisou dětského lékařství je: Měření ideálně průměrem více zjištěných údajů, interpretaci údajů pak zásadně děláme na základě mnoha úhlů pohledu a s uvážením jednak dědičnosti, jednak samotného gestačního věku (u nedonošených dětí) a také je posuzujeme vzhledem k věku a vývojovému období dítěte. Proto dětští lékaři používají místo přesného údaje (kilogramu, centimetrů) záznam do vývojového grafu, jinde do softwaru hodnotícího vývojové grafy. 

Grafy a tabulky

Vývojové grafy, jinak zvané i percentilové grafy, jsou souborem mnoha tisíců měření, provedených odborníky v obrovských populačních antropologických studiích. Česká republika má jako jedna z mála zemí to štěstí, že se zde můžeme opřít o vlastní česká data. Aktuálně používáme data ze studie ukončené a publikované v roce 2001. Výsledky základních měření vašeho dítěte, jinak také nazývané auxologické parametry, mají i dnes velké opodstatnění, pokud jsou správně posouzeny v čase a s ohledem na dědičné dispozice dítěte. Proto se také v praxi používá rozmezí výšky a váhy vzhledem k věku a pohlaví dítěte. Pediatr věnuje dítěti pozornost, pokud jeho míry odpovídají odchylce do 10 % a od 90 %. Všechno ostatní uvnitř tohoto rozpětí je považováno za normu a individuální odchylku růstu daného dítěte. Správná interpretace dat uvnitř odchylky je možná pouze v čase, postupným posuzováním v pravidelných časových intervalech. 

Výška dítěte a jak jí rozumět

K měření kojenců a batolat pak pediatr používá buď bodymetr, který je součástí kojenecké váhy, nebo je někdy měření prováděno na vyšetřovacím stole. Později má pediatr v ambulanci stadiometr, což je svislé měřidlo s horním posuvným jezdcem. Nejlepší je, když pediatr měří výšku vícekrát a dítě se mezitím protáhne, např. udělá dřepy. Průměrná výška je pak přesnějším ukazatelem než jedno rychlé měření. 

Intenzita růstu je odlišná v raném dětství, kdy do věku čtyř let dítě roste zhruba 8 cm za rok, pak se růst postupně zpomaluje na průměrných 5,5 cm. Jiný však bude u dítěte vysokých rodičů a jiný, pokud jsou rodiče průměrné výšky. Dobrým vodítkem pro zakreslení do vlastního růstového grafu je vždy výška rodičů. 

Těsně před pubertou se růst zrychluje do růstového spurtu, ale ani zde nelze jednoznačně určit, jak dynamicky vaše dítě poroste. Některé děti rostou skokově, jiné kontinuálně. Pokud dítě málo roste před nástupem puberty, doplňující vyšetření odborníkem na endokrinologii, případně jiným specialistou navrhne pediatr pouze při velké odchylce. Rozdíl je také výrazný v rané pubertě, kdy dívky s nástupem puberty rostou rychleji, kluci pak do růstového spurtu vstupují až zhruba rok po nástupu puberty.

Váha dítěte 

Již od narození patří vážení miminka k hlavním tématům pozornosti maminky i pediatra. Některé maminky se dokážou velmi stresovat, pokud děťátko prospívá zdánlivě nedostatečně. Mnohé dokonce předčasně ukončují kojení a přecházejí na mléčné formule. Zbytečné posuzování a srovnávání stejně starých miminek opravdu nemá smysl, každé dítě roste i přibývá na hmotnosti individuálně. Kromě ukazatelů, které posuzuje pediatr, je pro maminky nejlepší řídit se rodičovským instinktem, který spolehlivě napoví, jestli je dítě spokojené.

Také později má sledování hmotnosti dítěte význam pouze v kombinaci s celkovým preventivním pediatrickým vyšetřením. Posuzovat se zase musí s ohledem na dietní návyky celé rodiny, genetické dispozice i životní styl dítěte. I zde platí, že hodnoty dítě srovnáváme s daty ostatní populace v percentilovém grafu. Pozornost si pak zaslouží pouze výrazné odchylky od průměru. Na ně vás upozorní pediatr, není nutné se předem zbytečně stresovat. 

Obvod hlavy a jak mu rozumět

Další antropometrickou mírou používanou v pediatrii je měření obvodu hlavičky. V prvních letech života může u dítěte odchylka od průměru stejně staré populace upozornit na vývojovou vadu, poruchu cévního zásobení nebo jinou funkční poruchu mozku. U nedonošených dětí i tento ukazatel korigujeme na gestační věk novorozence. Ke zpomalení růstu lebky, který doprovází zánik lebečních švů, ale nemusí dojít kvůli vrozené vadě, mnohokrát postačí prozkoumat výživové nedostatky v dětském jídelníčku. 

Míry a tabulky růstu jsou dobrým vodítkem a spolehlivou informací, ale fungují pouze v kontextu mnoha dalších znalostí o dítěti. Nestresujte se zbytečně žádnými naměřenými čísly, každé dítě totiž má své unikátní tempo růstu. Pokud si nejste jisti, ptejte se ošetřujícího dětského lékaře. 

Vaše doktorka kamarádka 
Gianna Conti