Přímo na sobě cítíme odsuzující pohledy svého okolí. Vypadáme podezřele, ne-li jako zločinci. A pokud si náhodou kýchneme v obchodě, štítivým pohledům a významným komentářům jiných zákazníků se asi nevyhneme.
Alergie v některé své podobě, nejčastěji s postižením dýchacích cest, je novodobým fenoménem celé naší populace. Naše imunita jako kdyby neměla dost práce s ochranou před všemožnými bakteriemi a viry, zareaguje agresivně na zdánlivě nevinné podněty z okolí. Spustí agresivní imunitní odpověď na pyly, prach nebo roztoče, které vdechneme, polkneme nebo se nám dostanou na povrch očí. Zuřivá obranná reakce těla pak vyvolá celou řadu příznaků, které se projevují podobně jako řada respiračních onemocnění včetně koronavirové infekce.
Alergici za to nemůžou
Atopie, tedy sklon k alergickým reakcím, se dědí. K naší smůle se dědí docela s velkou pravděpodobností. Dítě, které mělo jednoho rodiče alergika, zdědí tyto dispozice zhruba ve třetině případů. Mělo-li dítě oba rodiče s nějakou alergií, pravděpodobnost, že bude i ono trpět alergií, je více než dvě třetiny. Do budoucna je celkem pravděpodobné, že jistá forma alergie bude u každého jedince. Otázkou tedy nebude, kdo má alergii, ale jestli se s ní již naučil fungovat. Alergií je nesmírně mnoho druhů, vesměs ale podle převládajících příznaků lze rozlišit alergie astmatického typu, alergie s převládajícími kožními příznaky a alergickou rýmu – obecně řazené jako dermorespirační alergie – a velmi těžké systémové celotělové alergické reakce, například anafylaktický šok.
Infekce, nebo alergie?
Často ani sám člověk neví, zda na nějakou látku v prostředí zareagoval alergickými příznaky, nebo zda zrovna prochází mírným stadiem některé z infekčních nemocí. Důležité je si všimnout některých z příznaků a uvědomit si je v širších souvislostech. Jakákoli rýma, nachlazení, dokonce i počáteční stadium jiných nemocí může mít podobné příznaky. Infekční nemoci mají vždy jistou časovou posloupnost a svůj vývoj. Nejdříve se mění termoregulace, někdy málo, někdy více, v závislosti na příčině a stavu organismu. Pak následuje škrabání a bolest hrdla, v tomto stadiu doplněná tzv. ucpaným nosem, poté se spouští rýma s kýcháním a neustálým výtokem z nosu. Následuje často suchý, později vlhký kašel. Při běžném onemocnění do pár dnů dochází k úlevě. Infekce probíhá organismem bez závislosti na vnějším počasí, teplotě a vlhkosti vzduchu.
Na rozdíl od ní jsou respirační alergie vždy spojené s nějakým vysledovatelným spouštěčem této nepřiměřené reakce. Mají také odlišnou časovou dynamiku a soubor příznaků, podle kterých je lze od infekce odlišit. Typickými spouštěči jsou prach, roztoči, plísně a pyly. Nezřídka jde o kombinaci více vlivů. Pokud jsou spouštěči pylové alergeny, rýma jde ruku v ruce s postižením očních spojivek a nezřídka i s mnoha nespecifickými příznaky, velkou únavou, malátností a podrážděním pokožky. Pokud je převažujícím alergenem pyl, většina těchto příznaků nastává v sezoně kvetoucích trav nebo stromů. Ráno a při suchém počasí je ve vzduchu více pylů než po bouřce. U vody a uvnitř lesa se alergikům dýchá lépe, ale v parcích s mnoha druhy stromů a ještě prachem města to tak růžové nebude. Při nedodržení protialergických opatření si alergik nechtěně přináší pylové alergeny jako „dáreček“ i do domácího prostředí. Pokud trpí kombinovanou formou alergie na více podnětů, situace není tak jednoznačná a vlastní domácnost se může stát doslova pastí.
Koronavirová infekce
Mnoho alergiků si díky karanténním opatřením myslí, že se alergii vyhnou. Opak je pravdou. Žádná rouška ani dezinfekce nezabrání pylům, aby aktivovaly zuřivou imunitní reakci. Pobyt doma a málo pohybu v přírodě ještě neznamená, že se alergeny nedostanou do bytu při pouhém větrání. Proto ne každý, kdo kýchá, je hned infikovaným přenašečem virové infekce. Pokud by jím byl, tak se dříve nebo později projeví i jiné příznaky, které by ho upozornily na probíhající nemoc, nebo by se prostě jeho imunita s novým virem vypořádala. Oproti tomu alergikem je člověk dlouhodobě. Pokud o této chronické nemoci ví, dokáže se s vypuknutím jednotlivých příznaků vypořádat nebo je alespoň do jisté míry tlumit.
Inventura alergika
Položte si pár otázek, které ověří vaši přípravu na pylovou sezonu:
- Vím, na co jsem alergický?
- Kdy je sezona výskytu daného pylového alergenu?
- Mám při větrání pylové sítě v okně? Větrám raději ráno, nebo pozdě večer?
- Jak často vysávám a stírám na vlhko prach z nábytku?
- Vyčistil jsem před spaním vzduch v ložnici / dětském pokoji?
- Nenosím si alergeny domů na šatech, vlasech, pleti?
- Nedráždím svou imunitu agresivními čisticími prostředky a potravinovými doplňky?
- Nejsou v mé výživě potraviny, které by ještě více dráždily můj organismus?
- Mám v bytě optimální vlhkost? Nebo naopak někde plíseň, nevětrané a zatuchlé prostory?
- Mám doma protialergické léky, prostředky na nosní hygienu a oční kapky proti alergii?
Eliminace alergenů
Jste-li alergici, platí pro vás pravidlo eliminace: Čím méně alergenů v domácnosti máte, tím lépe se doma budete cítit. Ověřte si, jestli děláte těchto pár kroků, aby vám bylo doma příjemně:
Bariérový princip: Nezanést domů více alergenů, než je nezbytně nutné
- Vnější sportovní oblečení a obuv nechávat v předsíni. Pokud je nutno je (i s rouškou) vyprat, tak rovnou do pračky, neskladovat v koupelně ani po bytě. Ruce dezinfikovat nebo umýt.
- Pyloví alergici v sezoně by si měli ubrouskem na pleť nebo mokrým ručníkem přetřít i obličej (dámy, spojte to s odlíčením, ať pleť doma dýchá).
- Dlouhovlasé dámy můžou upravit svůj rituál mytí vlasů a mýt si je po příchodu zvenku. V mezidobí při krátkých pochůzkách pomůže nošení culíku, drdolu nebo sportovní čepice, která se pak sundá v předsíni.
- Pravidelně i mimo pylovou sezonu čistěte nos mořskou solí v izotonickém roztoku, nejlépe ve spreji.
- Neuškodí se rozhodně hned po příchodu napít čisté vody. Vypláchne se tím dutina ústní a tělo doplní zásoby vody.
- Zvlhčování vzduchu nebo inhalace tzv. „studené páry“ je výborným způsobem čištění dýchacích cest. Zvlhčení spolu s minerály upravuje stav dýchacích cest a snižuje dráždění ke kašli.
- Omezte v sezoně „vašeho“ pylového alergenu jídla, která jsou dráždivá nebo jsou původcem zkřížených alergií. Velmi rizikové jsou především mořské plody, některé druhy exotického ovoce, u někoho i jahody, rajčata, u jiného syrové neupravené kravské mléko. Nemusí přímo vyvolávat alergii, ale tělo může zareagovat histaminovou reakcí podobnou alergii.
- Mějte doma základní lékovou výbavu alergika: Předepsané léky na tlumení příznaků alergie, a kdo potřebuje, také inhalační ventilátor, sprej na nosní hygienu, čisticí pleťové ubrousky, antihistaminikum v kapkách a raději i v gelové podobě, dobré krémy na promazávání kůže a pečující kosmetiku, pokud možno bez zbytečných vůní a stabilizátorů.
I dnes, v době obavy z infekce koronavirem, platí, že ne každý, kdo kýchá, je přenašečem virové infekce. Naopak, s kvetoucími stromy, pampeliškami a travinami přibude těch, kdo kýchají pouze proto, že mají „svou“ pylovou sezonu. Nebuďme tedy zbrklí v úsudku. Soudný člověk již v době karanténních opatření chápe, že zůstat doma i při bezpříznakové formě infekce koronavirem je prostě nutné. Takže ten, koho na ulici potkáte, bude nejspíše alergik. Ten ale nikoho svým kýcháním, natož v roušce, neohrožuje.
Vaše doktorka kamarádka
Gianna Conti
Autorka
