U zrodu festivalu Respekt k porodu (dříve Festival o těhotenství, porodu a rodičovství), který se zabývá tématem porodu, stála v roce 2006 také Petra Sovová, která je i spoluzakladatelkou Hnutí za aktivní mateřství. Prvních dvanáct let byla ředitelkou festivalu, zároveň zastává už osmnáct let roli scénografky a je i jeho tiskovou mluvčí. Položili jsme jí otázky, které přiblíží téma tohoto, dnes již tradičního, festivalu.
- Jak dlouho už festival Respekt k porodu pořádáte? Pro koho je festival připraven a co čekalo na návštěvníky letošního ročníku?
Akce na podporu Světového týdne respektu k porodu pořádáme už od roku 2006. Náš každoroční festival je určen především těhotným ženám a jejich rodinám, některé přednášky zdravotníkům a doprovázejícím profesím, zejména porodním asistentkám, dulám, psychologům a psycholožkám. Festival nabízí několik desítek přednášek, workshopů, ukázek těhotenských cvičení, předporodních kurzů atd.
I letos se mohla rodičovská veřejnost těšit, že mezi přednášejícími budou oblíbení lékaři. O efektivní komunikaci se zdravotníky pohovořil doc. MUDr. Ondřej Šimetka z FN Ostrava, která je dlouhodobě progresivním a vyhledávaným zařízením. Z litoměřického Centra porodní asistence přijel jeho vedoucí lékař MUDr. Petr Holba a na facebookové stránce festivalu osobně pozval na svou přednášku i ústřední debatu, které se účastnil.
- Jaké bylo letošní téma?
Letošní téma je vypovídající: Informace – Rozhodování – Péče. Odkazuje na důležitost dostupnosti dat, jenom tak se můžeme coby příjemci péče dobře rozhodovat, jedině tak poznáme, zda je péče zdravá a bezpečná. Evidence Based Practice, tedy péče (praxe) založená na důkazech, by měla být samozřejmostí v každém zdravotnickém zařízení.
21. století.
- Česko patří mezi civilizované země s moderním a špičkovým zdravotnictvím. Je ještě vůbec potřeba pořádat Světový týden respektu k porodu?
Je to překvapivé a šokující, ale skutečně když srovnáme odborná doporučení (kupříkladu WHO nebo ICI) a realitu porodních sálů, naše porodnictví má co dohánět a zdokonalovat. Výčet škodlivých zákroků se de facto shoduje s běžnou rutinou. Ženy v Česku navíc mají značně omezenou volbu, nemáme porodní domy, porodní centra, stát nepodporuje komunitní porodní asistentky, takže chybí velmi potřebná domácí péče v šestinedělí. Když už ženy porodní asistentku najdou, musí si její péči zaplatit samy, nehradí ji zatím zdravotní pojišťovny. Hnutí za aktivní mateřství letos v květnu završí 25 let. České porodnictví se za tu dobu i naším přispěním výrazně proměnilo a rozhodně k lepšímu, ovšem celkově je náš systém péče stále nevyhovující. Znamená to třeba, že mnoho žen může prožít skvělý porodní příběh, pokud jsou aktivní a komunikují. Ty, které čekají, že dobrá péče je samozřejmostí všude, mohou narazit. Kupříkladu na zastaralé postupy, zbytečné narušování procesu porodu či škodlivou separaci dítěte po porodu. Zapojujeme se do tvorby koncepce péče o ženu a dítě, ta tu překvapivě dosud chybí, v centru pozornosti jsou spíše poskytovatelé péče než její příjemkyně. Ovšem právě rodička a její dítě, tzv. MotherBaby jednotka, je nejdůležitějším článkem systému. Kolem této dvojice se má celá koncepce točit a soustředit se na její potřeby. Péče je pak bezpečnější. Stále věřím v lepší porodní časy!
- Co nejčastěji ženy v porodnicích řeší, co potřebují?
Tomuto tématu byla v uplynulých letech věnována celá řada drobných i rozsáhlejších výzkumů, diplomových a dalších školních prací. Opakovaně se ukazuje, že ženám nejvíc chybí podpora (jich samých při porodu, podpora porodního procesu, podpora kojení). Vadí jim nadbytečné zasahování do průběhu porodu, úplně nejčastěji ženy zmiňovaly separaci dítěte po porodu a rozporuplné informace ohledně kojení.
- Za co lze porodnice pochválit?
Samozřejmě se během uplynulých desetiletí české porodnictví výrazně zlepšilo. Máme ve srovnání s dalšími evropskými státy mj. nižší procento císařských řezů – a obdivuhodný je i zlepšující se přístup ze strany zdravotníků. Mnozí jsou otevřenější novým informacím, vstřícnější, v některých našich porodnicích už se využívají zajímavé pomůcky, jako je kupříkladu ženská bylinná napářka a speciální porodní stoličky, závěsné systémy a podobně. Mnohde už je samozřejmostí, že když už musí porod proběhnout operativně, po císařském řezu nikdo neodnáší zdravé dítě od matky, ale podporuje se vzájemný kontakt – bonding. Takzvaný laskavý nebo šetrný císařský řez nabízí například Havířov a FN Ostrava, požadovat ho mohou ovšem ženy kdekoliv. Platí ovšem, že atmosféra a vstřícnost jednotlivých porodnic se může velice lišit. V Česku chybí moderní koncepce péče o ženu a dítě, to ovšem není chyba porodnic.
- Jak se na porod svého dítěte co nejlépe připravit?
Nastávajícím rodičům velmi doporučuji dobrý předporodní kurz, nejlépe vedený komunitní porodní asistentkou, která pracuje nezávisle na porodnici. Kromě prezenční formy je i bohatá nabídka online kurzů a přednášek. Vycházejí skvělé knihy. Základem výběru a rozhodování jsou informace.
Seznámit se s procesem porodu, navštívit vybranou porodnici osobně, postupně si ujasňovat svou představu o porodu, své „porodní přání“. Vím, že v případě prvního těhotenství je to náročné, protože si zatím neumíme představit, co nás čeká, ale i tak je dobré se o to pokusit.
Vybrat si místo porodu a osobu nebo osoby, které budou ženu doprovázet, v neposlední řadě si včas sbalit tašku do porodnice.
Přípravu na porod doporučuji nepodceňovat, ukazuje se, že ženy, které se na porod připravovaly, ho prožívají lépe.
Ovšem, nic se nemá přehánět! Zaplnit si hlavu jen miminky a porody nám nepomůže. Těhotné ženy by ideálně měly dál rozvíjet své zájmy, jsou-li v souladu se zdravou životosprávou a jejich zdravotním stavem, nezapomínat na partnera, rodinu, přátele.
