V první řadě má připomínat, že v řadě rozvojových zemí trpí obyvatelé i dnes nedostatkem potravy, ale zároveň tento den poukazuje i na nové, aktuální problémy spojené s výživou a stravováním. A týká se tentokrát vyspělé části planety, kde je problém s výživou zcela opačný než v zemích trpících nedostatkem jídla, především toho kvalitního.
Světový den výživy byl ustanoven Organizací pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization – FAO) v rámci OSN už v roce 1979, ale poprvé se „slavil“ až 16. října 1981. Jeho původním posláním byl boj proti hladu v rozvojových zemích světa. Podle zdrojů OSN totiž i v současnosti umírá denně hladem nebo na nemoci způsobené nedostatkem potravy přes 20 000 lidí, z toho tři čtvrtiny jsou děti do pěti let.
Původně měl Světový den výživy upozorňovat na nedostatek potravin. V době jeho vzniku trpěla hladem přibližně šestina světové populace. Zatímco počet hladovějících ale za posledních dvacet let stále klesá, narůstá nový, a to zcela opačný problém. Bojují s ním především vyspělé země, včetně České republiky. Také na to Světový den výživy upozorňuje. V těchto zemích je nadbytek potravy a součástí životního stylu je přejídání, konzumace nezdravých potravin a s tím spojená obezita a výskyt řady civilizačních chorob.
Nadměrný příjem potravy, přejídání se a obezita… Rozdíl je i v příčinách úmrtnosti. Na rozdíl od rozvojových zemí jsou v ekonomicky vyspělých státech nejčastější příčinou úmrtí nemoci srdce a cév. Platí to i pro Česko, kde na tyto choroby umírá polovina populace.
Proto Světový den výživy upozorňuje i na nevhodné způsoby stravování, na nadměrný energetický příjem, vysokou spotřebu nevhodných tuků, jednoduchých cukrů a na druhé straně na nízkou spotřebu ovoce, zeleniny a ryb. Obezitou v České republice dnes trpí přibližně pětina populace.
