Mléčné bílkoviny dodané mateřským mlékem brzy vývoji mladého človíčka přestávají stačit. Je správné, že mnohé maminky i po půl roce stále kojí. Jen to samo o sobě ale potřebám rostoucího organismu nestačí. Od půl roku do jednoho roku nás tedy čeká složitý úkol: zavést plnohodnotné zdroje bílkovin do dětského jídelníčku.
Bílkoviny jsou zdrojem základních stavebních kamenů celého organismu, aminokyselin. Z těch si rostoucí tělíčko jako z Lega poskládá to, co zrovna potřebuje: svaly, vazivo, nervová zakončení, kůži a samozřejmě i orgány. Tím ale role bílkovin v organismu zdaleka nekončí: jsou taky nezbytné pro fungování a denní provoz organismu. Mnohé z nich se tak v těle odbourávají a znovu skládají do jiných komplexních sloučenin.
Nadevše důležité je ze začátku mateřské mléko. Protože ale potřebám organismu brzy přestane stačit, bílkoviny budeme dodávat jinou formou, z masa, později po prvním roce života dítěte i z vaječného bílku a kravského mléka nebo různých mléčných produktů.
Vaječný bílek by měl být součásti potravy až od roku, vaječný žloutek díky vyššímu obsahu tuků, zejména cholesterolu až později při plném návyku na stravování rodiny.
Poměrně brzy lze obohatit ovocné příkrmy netučným jogurtem. Velmi vítané jsou živé mléčné kultury, které střevo potřebuje pro rozvoj střevní mikrobioty i natrávení potravin. Zde dbejte na pestrost různých mléčných kultur, nespoléhejte na potravinové doplňky jako jediný zdroj. Naopak pozor dejte na možnou alergii na mléčné produkty.
Maso lze přidat do výživy malého dítěte prakticky hned, jak si dítě na příkrmy přivykne. Obvyklou praxí je po zavedení vícero druhů zeleniny hned začít přidávat zhruba jednu polévkovou lžíci velmi dobře zpracovaného masa. V denních příkrmech je vhodné vždy mít zhruba porci odpovídající polévkové lžíci v jednom, dvou denních příkrmech. Kombinujte přes týden vícero druhů masa: vhodné je především kuřecí, krůtí, kachní, husí, králičí, hovězí a jehněčí maso. Zvykejte miminko na jemné odchylky chuti jednotlivých druhů.
Dítě nepotřebuje žádné dochucování, naopak si své preference vybuduje samo. Nepodporujte zbytečný příjem tuku, ale nebojte se malinko mastnějších druhů masa, protože tuk je, jak známo, významným nositelem chutí.
Velký pozor dejte na skladbu dětského jídelníčku, pokud jste sami vegetariáni nebo vegani. Vaše preference ještě nemusí odrážet potřeby intenzivně rostoucího organismu. Ani pokud budete používat veganské alternativy a různé obiloviny a luštěniny, nelze zaručit, že do mladého organismu dostanete všechny, zejména esenciální aminokyseliny.
Níže uvádíme pár dalších dobrých rad:
- Maso vždy volte z ověřených zdrojů, pokud možno farmářské chovy s kvalitním zpracováním a zaručenou čerstvostí.
- Střídejte v průběhu týdne různé druhy masa nejen kvůli pestrosti jídelníčku, ale i kvůli složení bílkovin ve svalovině.
- Důležité je kombinovat netučná bílá a tmavá masa. Později také různé druhy jemného rybího masa. Jde o návyk pestré a nutričně vyvážené skladby jídelníčku.
- Maso upravujte dušením, na páře nebo pečením v horkovzdušné troubě.
- Nevylepšujte porce výpekem, nepřelévejte slanou a kořeněnou šťávou, mohlo by to zbytečně dráždit trávicí trakt.
- Do zeleninovo - masových příkrmů klidně přidejte lžíci lněného, olivového nebo slunečnicového oleje.
- Máte-li ověřené zdroje rybího masa bez kostí, zhruba v jednom roce dítěte je přivykněte i na tuto složku potravy.
- Držte se co nejdéle plného kojení i při zavádění příkrmů. Tělo získává v mateřském mléku nenahraditelné komplexní protilátky i pro budování imunity.
Intuitivní stravování je tím nejlepším cílem, jak si dítě vybuduje citlivost těla na vlastní stravovací potřeby. Aby se ale vybudoval tento jemnocit, musíte dítěti co nejdříve nabídnout velmi pestrou a různorodou paletu bílkovin, z kterých si časem zvykne samo vybírat. Pamatujte, vaše preference nemusí být to samé, co výživová potřeba dítěte. Dávejte na to pozor a vědomě budujte pestrost v jídelníčku.
Vaše doktorka
Gianna Conti
