Jod
Jod je dalším minerálem, jehož obsah v potravinách se nám jen obtížně kontroluje. Jeho přítomnost v organismu je však pro správné fungování štítné žlázy zásadní. Ve střední Evropě jej prostě ve stravě nemáme dost. To se pak odráží i na snížené produkci hormonů štítné žlázy, kde jod hraje jednu z hlavních rolí. Nedostatek jodu se neprojeví v organismu okamžitě. O to pečlivěji musíme promyslet, ze kterých potravin jej do těla přijmeme.
Kde jod získáme
Příznivci středomořské stravy s dostatečnou konzumací ryb se o hladinu jodu v těle nemusí obávat. Největší koncentrace jodu v přirozené podobě je totiž právě v mořských rybách. Například losos, makrela nebo mořské plody. Do ryb se jod dostává z mořských řas, ve kterých se koncentruje. Pokud vám ale ryby nic neříkají nebo jste vegetariáni či vegani, měli byste mořské řasy přidat do jídelníčku, nebo zvolit doplnění jodu formou tablet. Právě v mořských řasách (hnědých – wagame, červených – nori, zelených – mořský salát, chlorela) je obsah jodu velmi významný a hodí se pro aktivní doplnění jeho hladiny v organismu. V řasách navíc přijmeme do těla i selen, který se stavby aktivních hormonů štítné žlázy také účastní a oba minerály jsou zde zastoupené v dobře biologicky vstřebatelné podobě. Ale musíte si pohlídat původ a čistotu produkce řas. Některé nekontrolované produkty z řas mohou v sobě nést i těžké kovy, například arzen a kadmium.
Z tradičních potravin obsahuje jod i několik druhů zeleniny pěstované u nás. Je to například mrkev, ale koncentrace jodu v této zelenině nemusí být pro zajištění denní potřeby organismu dostatečná. Jistý obsah jodu najdeme i ve vaječném žloutku a ve tvrdých sýrech.
Doporučená denní dávka by měla být u dospělého jedince zhruba 150 mikrogramů, u dětí zhruba 40–120 mikrogramů na den. Zvýšenou potřebu mají těhotné ženy, až 200–250 mikrogramů za den.
Nedostatek jodu v těle
Že našemu tělu chybí jod, nepoznáme na první pohled. To určí jen laboratorní vyšetření krve a stanovení tzv. jodurie v moči. I pokud laboratorně určíme sníženou produkci hormonů štítné žlázy, ne vždy známe přesnou odpověď. Poruchy funkce štítné žlázy mohou být nejen důsledkem nízkého příjmu jodu v potravinách, ale mohou mít i celou řadu jiných příčin, například autoimunitní onemocnění. To, že s naší štítnou žlázou není něco v pořádku, však můžeme rozpoznat daleko dříve.
Upozorní nás například zimomřivost, únava, jež nesouvisí s vyčerpáním, zpomalené myšlení, suchá kůže, zácpa, celkové zpomalení metabolismu. Při kterémkoli z těchto příznaků bychom si měli zpětně analyzovat svůj příjem jodu v potravinách a zamyslet se nad jednoduchými úpravami jídelníčku. Chronický nedostatek jodu vede pak po čase ke zbytnění štítné žlázy a vzniku strumy, která tlakem na dýchací trubici dokáže zhoršovat proces dýchání, neesteticky deformuje krk do šířky a může stlačovat i cévy přivádějící krev do mozku.
Nadbytek jodu
Jod, který získáme potravou, je vylučován z krevního oběhu ledvinami, a to močí. V těle se jod nehromadí, pro svou potřebu si ho pouze vychytají buňky produkující skupinu hormonů štítné žlázy. Případné bušení srdce a zrychlení střevní pohyblivosti při konzumaci na jod bohatých potravin je spíše reakcí na vyplavení většího množství hormonu štítné žlázy do krevního oběhu, a v tomto případě je nutné konzultovat tyto příznaky s ošetřujícím lékařem, který doporučí vyšetření u endokrinologa.
Jod je pro organismus nepostradatelný asi tak, jako jsou chilli papričky pro mexickou kuchyni. Bez jodu naše tělo zpomalí a jede na desetinu výkonu. S jodem zase zrychlíme a pojedeme na plný plyn.
Vaše doktorka kamarádka
Gianna Conti
Jod v soli není pravidlem
Kdysi bylo běžnou praxí, že kuchyňská sůl byla již přímo výrobcem obohacena o aktivní jod. S nástupem dovozových solí, himálajských, pákistánských a jiných druhů, však již není pravidlem, že sůl bude obsahovat dostatek jodu. Proto alespoň do vaření přidávejte sůl, u které je jodidace jasně deklarována.
Autorka
MUDr. Gianna Conti, MBA – lékařka, vydavatelka odborných časopisů pro seniory, sociální služby a záchranářství, garantka prestižního projektu oceňování hrdinských záchranářských činů Zlatý záchranářský kříž, propagátorka poctivé zdravotní osvěty. Přednáší a vzdělává především nezdravotnickou veřejnost.
Upozornění
Léčebná a zdravotně osvětová doporučení v této rubrice nenahrazují kompletní lékařské vyšetření.
Informace zde prezentované nenaplňují znaky § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.