Jedním z pozitivních výsledků lékařských výzkumů v průběhu pandemie bylo rozklíčování a objasnění toho, jakou roli v naší obranyschopnosti hraje vitamín D, konkrétně jeho aktivní forma D3. Jeho význam možná ještě ani nedokážeme docenit, ale již nyní víme, že téměř všichni trpíme jeho menším nebo větším deficitem, což se projevuje nejen při každodenním boji s viry a bakteriemi, ale i na dlouhodobém stavu cév, kostí a kloubů.
PŘÍJEM VITAMÍNU D
Vitamín D můžeme přijímat ve stravě – jde o vitamín rozpustný v tucích. Jeho nedostatek nastane v případě, že nepijeme mléko, nekonzumujeme dostatek mastných ryb, jíme hodně průmyslově zpracovaných potravin a pochutin, vyhýbáme se červenému masu a nejíme vnitřnosti.
Nedostatečné vstřebání vitamínu D však může být i důsledkem zánětlivých nemocí střeva nebo jednoduše vyššími požadavky těla. Pokud má člověk nadváhu nebo více tuku v těle, jeho denní spotřeba vitamínu D se automaticky zhruba o třetinu zvyšuje, protože tuková tkáň je metabolicky velmi aktivní. Vitamín D3, tedy kalcitriol, vzniká ze svého předchůdce, kalcidiolu v ledvinách.
SPOTŘEBA VITAMÍNU D
Denní spotřeba vitamínu D v organismu je zhruba 1000 CPU. Nejde vždy o úplně přesný údaj, protože spotřeba dramaticky vzrůstá při infekcích a chronických nemocech, stejně jako základní spotřeba roste u obéznějších lidí. Velkou spotřebu mají děti, které rychle rostou, a aktivní sportovci. Spotřeba vitamínu D neklesá s věkem, i ve stáří hraje tento vitamín důležitou roli.
Dá se říct, že vitamín D3 je regulátorem přiměřené imunitní odpovědi na běžné infekce. Obsažený je téměř v každé imunitní buňce, například v makrofágu polykajícím viry a bakterie, v dendritických buňkách upozorňujících na infekci a především v T-lymfocytech, pravých zabijácích infekce, jakési imunitní policii. Dostatek vitamínu D3 tedy zefektivňuje souhru a výkonnost imunitních buněk a přispívá k tomu, aby se imunita rychle „učila“ neboli adaptovala na nové podněty.
DEFICIT VITAMÍNU D
Při dlouhodobém nedostatku vitamínu D3 imunita častokrát až „přestřelí“, tedy až příliš horlivě chrání tělo a zuřivě bojuje zánětem, horečkou a otokem tkání. Nejlépe to bylo vidět na případech tzv. cytokinové bouře, které způsobovaly úmrtí v první a druhé vlně pandemie koronaviru.
SAMOVÝROBA VITAMÍNU D V KŮŽI
Vitamín D se do jisté míry dokáže sám „vyrobit“ ze své neaktivní formy pomocí světla. Skutečnost je však taková, že na vytvoření dostatečného množství vitamínu D v kůži bychom museli mít odhalenou zhruba polovinu těla asi po dobu 30 minut na slunci, což si při běžném denním režimu lze jen stěží představit.
Lidé si často myslí, že pokud byli v létě u moře, vitamín D si nabrali do zásoby. To sice do jisté míry pravda je, ale jen po krátkou dobu zhruba jednoho měsíce od sluncem prozářené dovolené. Pak jeho hladina klesá a jediný rozumný způsob, jak tomu zamezit, je změřit si deficit vitamínu D laboratorně a pak zahájit cílené doplňování rybím tukem, potravinovými doplňky nebo po poradě s lékařem i léčivými přípravky.
Vitamín D je vaším velkým spojencem nejen v sezoně respiračních infekcí, ale celoživotně. Má význam při regulaci hormonální hladiny, hustoty kostí a elasticity cév. Bez vitamínu D bychom zažívali velký oxidační stres a imunita by s námi doslova válčila.
Vaše doktorka kamarádka
Gianna Conti
