Který půst si vybrat
Pro pořádek nutno říct, že není půst jako půst. Jsou půsty dlouhodobé, s příjmem vody, půsty s příjmem ovocných šťáv a také půsty inspirované východní medicínou a jogínstvím, ty však v naší kultuře a v kombinaci s našim životním stylem mohou tělu více ublížit než prospět.
Poměrně rozumnější variantou jsou diety typu 5 : 2 s omezováním kalorií na 500–600 kcal na den v době postních dnů. Ty si ale velmi zahrávají s energetickým metabolismem našeho těla a ve své podstatě jej dokážou velmi zmást.
Naproti tomu intermittent fasting (tedy přerušovaný půst v řádu hodin) je asi nejefektivnější a zároveň k tělu nejlaskavější forma dietování. U mužů je doporučováno 16 hodin nejíst, pouze přijímat tekutiny, a 8 hodin konzumovat rozumné množství jídla. U žen je doporučovaný poměr 10 hodin konzumace k 14 hodinám půstu bez kalorických pokrmů. Intermittent fasting je v podstatě přirozeným, umírněným způsobem stravování s jistou zdrženlivostí, která i v minulosti, v dobách nedostatku potravin, zajistila zasycení celé rodiny. Tento styl stravování má u zdravého jedince zjevné výhody. Umožňuje udržet si stabilní váhu a zároveň se příliš neomezovat ani nestrádat z nedostatku živin. V podstatě jde o to, abychom ulevili trávicímu traktu a umožnili mu dotrávit a zpracovat živiny, aby se projevil účinek glukagonu, hormonu uvolňujícího živiny z buněk, který je protiváhou inzulinu.
KDY NELZE DOPORUČIT DIETU FORMOU PŘERUŠOVANÉHO PŮSTU?
- Diabetes. Nejen inzulinem, ale i tabletami nebo úpravou režimu léčená cukrovka potřebuje úplně jiné dietní principy stravování: redukci celkového objemu sacharidů, vyloučení jednoduchých cukrů a pravidelný příjem potravy po celý den. Pokles hladiny krevního cukru při podání inzulinu je život ohrožující stav. Žádné delší intervaly bez příjmu potravy proto nelze doporučit.
- Refluxní nemoc, stavy po operaci žlučníku a operace na trávicím traktu. Jakékoli poruchy spojené se sníženou pevností svěračů trávicí soustavy hrozí právě nalačno únikem agresivních trávicích šťáv do jícnu a jeho poškozováním. Pravidelný příjem vysokovlákninové stravy je zde nutností a nelze doporučit žádný dlouhodobější půst.
- Stavy po onkologických operacích a vážnějších operačních zákrocích. Zde je nezbytně nutné dlouhodobě zajistit rovnoměrný příjem kvalitní stravy pro regeneraci organismu. Žádný dietní experiment regeneraci těla po operaci neprospěje. Zavádět půsty při akutním nádorovém onemocnění je dokonce přímo hazardem se životem.
- Zralý a seniorský věk. Po překročení padesátky již nelze žádné experimenty ve stravování považovat za bezpečné. Daleko rozumnější je celkové odlehčení jídelníčku a ponechání vyššího podílu bílkovin ve stravě.
- Stav po těhotenství a aktivní kojení. Zní to lákavě zhubnout pomocí půstu do své původní velikosti co nejrychleji po porodu, ale i to je hazard. Nejen s vlastním zdravím, ale i s budoucím zdravím miminka. Při půstu se do mateřského mléka mohou z těla matky uvolňovat různé látky, které miminku neprospějí a zatíží jeho rozvíjející se tělíčko.
KLADY
- Tělo získává čas na dobré trávení
- Omezení celkového příjmu stravy
- Rozumný úbytek na váze
- Není nutno hlídat skladbu potravy
ZÁPORY
- Může paradoxně vést k přejídání
- Nemožno držet při jiných nemocech
- Hrozí přenastavení metabolismu na úsporný režim
- Nelze zaručit kvalitní skladbu jídelníčku
Autorka
