Naopak – dokazuje to jeho správný, přirozený vývoj. Jen se takové situace musíte naučit zvládat bez zloby nebo zardění.
O dětské sexualitě je třeba mluvit
Začíná to už v těhotenství. Na ultrazvuku vám lékař ukazuje, kde má váš ještě nenarozený chlapeček pindíka a varlátka, u holčičky zase poukazuje na „kávové zrnko“. Krátce po porodu vás zdravotní sestřičky učí, jak máte o genitálie svého děťátka pečovat (pravidelně omývat všechny skryté záhyby, u dívek oddalovat stydké pysky, chlapce zase často trápí předkožka, která by se měla oddělit od žaludu). Někteří rodiče, pro něž je toto téma příliš intimní, se začínají červenat. To však není na místě. O dětské sexualitě je třeba mluvit – nejen s lékaři, s druhým rodičem, ale především s dětmi samotnými.
Zdravá sexualita je základem našeho bytí
Rozvoj sexuality patří ke správnému vývoji každého dítěte. Vnímání sexuality se formuje od raného dětství, a pokud něco ve výchově v tomto směru zanedbáme, může se nám to v pubertě vymstít. Děti se často svých rodičů ptají na své genitálie („Proč já mám pindíka a Anička ho nemá?“), k čemu jim slouží, často si s nimi hrají či je ukazují svým vrstevníkům. Tento jejich zájem bychom jim neměli zakazovat, nesmějí mít pocit, že se ptají nevhodně a že toto téma je striktně tabu, či snad za to budou potrestány. Jen je třeba umět nastavit hranice a trpělivě dítěti vysvětlovat, co kdy může a co naopak vhodné není.
Jednoduše řečeno – pokud si váš chlapeček „hraje s pindíkem“, prohlíží si ho a zkoumá, když je sám v pokoji, ve vaně nebo v postýlce, je to v pořádku. Pokud tak činí venku na pískovišti nebo ve školce, kde se s ním chlubí, vysvětlujte mu, že to v pořádku není. Dítě by mělo pochopit, jaké činnosti spadají pouze do domácího prostředí.
Co vás může překvapit
Novorozené holčičky mohou „menstruovat“. Během 6-8 týdnů po narození se z těla holčičky vylučují ženské pohlavní hormony, které se k ní dostaly přes pupeční šňůru. To může způsobovat zduřelé prsní žlázky a také hlenovitý výtok z pochvy, v němž se může objevit i krev (asi v 5 %). Nemusíte se zneklidňovat, jedná se o známku správného vývoje pohlavních cest a není nutné kvůli tomu jet k lékaři.
Malí chlapci zase mají velmi často erekci. A je to správné, protože jejich penis se tak zásobuje kyslíkem. Nedivte se proto jejich ztopoření po ránu, během přebalování, čůrání apod., a to už v kojeneckém věku.
Dítě a masturbace
Pokud jste se doteď nečervenali, nejspíše právě teď začnete. Ano, i malé děti v předškolním věku (dokonce už i v batolecím) mohou masturbovat – ovšem že nevědomky, co to právě dělají… Už dvouleté děti cítí jakési příjemné pocity, když se dotýkají svého přirození. Chlapečci si „brnkají“ o penis, můžete je také zahlédnout třít se na břiše o koberec. Holčičky si zase mezi nožky vkládají třeba plyšové hračky a třou se o ně. A ano – je to normální. Nemyslete si, že je s nimi něco špatně, že se chovají zvrhle, neeticky… Zkrátka to patří k jejich vývoji, děti objevují své tělo, poznávají samy sebe.
Každá maminka malého chlapce dříve či později uslyší větu: „Mami, koukej, mně stojí pindík!“ Na místě rozhodně není plácnout chlapečka přes ruce. Kateřina Janouchová, autorka věnující se sexualitě, ve své knize „Život dítěte“ radí, že je vhodné o tom s dítětem mluvit, než se tvářit, že jsme nic neviděli ani neslyšeli. Nastalou situaci můžete i vhodně okomentovat. „Nabídněte mu vždy vaši náruč, vaše pomazlení a mluvte otevřeně i o sexuálních věcech, buďte otevřená pro jeho otázky,“ píše Janouchová. Většina chlapců totiž cítí jakousi hrdost, že u svého přirození objevili něco nového, a případné pokárání za tento objev vůbec nepochopí, ještě neznají stud a nemají zábrany, nevědí, co udělali špatně.
Obávaná hra na doktory
Mezi oblíbené hry předškolních a raně školních dětí patří „hra na doktory“. Dospělí mají tendenci tuto hru zakazovat – pochopitelně se jim nelíbí, když najdou děti ležet nahé, vzájemně se dotýkající svých přirození. Opět k tomu přistupujte s citem. Například dětem nabídněte nějakou jinou, zábavnější hru, abyste odvedli jejich pozornost, ale rozhodně nezvyšujte hlas a nedávejte najevo svoji zlobu. Sexuální hry mezi dětmi mají biologické pozadí, děti si vlastně nacvičují svůj budoucí sexuální život. Pokud v nich kvůli těmto hrám budeme vzbuzovat pocit viny, mohou mít nějakým způsobem narušený sexuální vývoj a v dospělosti pak třeba i problémy ve svém sexuálním životě (přehnaný stud a další).
Jak reagovat, když dítě „nachytáte“
Do dvou let věku nemá smysl dětem něco vysvětlovat a zakazovat dotyky na intimních místech. Dělají to jen proto, že jsou zvědavé a že jim je to příjemné (podobně jako třeba cucání palce). Zhruba od dvou let pak začněte vysvětlovat rozdíl mezi chováním v soukromí a na veřejnosti. Hrátky s pohlavními orgány patří ryze do domácího prostředí. Pokud se tak stane někde na veřejnosti, například na dětském hřišti, citlivě zakročte. Napomeňte své dítě, připomeňte mu vaši domluvu, odveďte jeho pozornost jinam apod. Rozhodně se však na dítě nezlobte a nepřenášejte na něj svůj stud a rozhořčení. Nebojte se, s věkem se toto chování srovná, před nástupem do školy už bude vědět, co se sluší a co je nevhodné.
Náš tip:
Kniha Děti a jejich sexualita
Mnoho rodičů neví, jak k dětské sexualitě přistupovat, jak o intimních záležitostech s dítětem mluvit a jak ho připravit na dospívání. Dobrým pomocníkem je kniha „Děti a jejich sexualita“ od pěti českých autorů, kteří působí v Lince bezpečí, a tak mají bohaté zkušenosti z praxe. Kniha vám odpoví na všechny otázky, které vás jako rodiče mohou trápit.
